Svět podle Garpa (1982)

Báječný film i s TG motivem. V roce 1944, kdy se zdravotní sestra Jenny (G. Closeová), co se nechce upsat manželství, ani být nijak vázaná na muže, vyspí s umírajícím vojákem T. S. Garpem, aby počala dítě. Z tohoto aktu vzejde syn pojmenovaný po otci Garp (R. Williams), který své dětství prožívá s matkou na univerzitním kampusu a sní o tom, že se stane pilotem jako jeho otec. Poté co vyroste, se však rozhodne stát spisovatelem a odejít do New Yorku. To namotivuje i matku, a ta začne psát o vlastním životě. Její debut se svérázným pohledem na život a sexualitu se stane hitem a feministickým manifestem, co z Jenny učiní kult. Garp se také snaží, ale jeho knihy nejsou ani zdaleka tak úspěšné jako ty matčiny, z jejíhož stínu se není sto vymanit, Zatímco Garp je prorodinný typ a žije svým manželstvím s Helenou a dětmi, matka Jenny shromažďuje slabé lidi ve své komunitě. Matka Jenny se staně cílem atentátu. Atd, je to krásné a dlouhé a plné děje a nápadů Citát: "Chtěla jsem pracovat a chtěla jsem žít sama, to mě učinilo sexuálně podezřelou. Chtěla jsem mít dítě, ale nechtěla jsem s nikým sdílet svůj život, i to ze mě udělalo sexuálně podezřelou"

Možná jsem tohle dílo nepochopil, ale připadalo mi to docela jako blbost. Od začátku jsem se u toho nudil, ale myslel jsem si, že až hlavní postava konečně vyroste a tu dospělou verzi bude hrát Robin Williams, tak to třeba zachrání on. Ale nezachránil to. Jestli jsem ve filmu našel možná 3-4 vtipný momenty, tak je to moc. Vidět tenhle film je ztráta času a horko těžko jsem to vůbec dokoukal.

Nezaujalo, nenadchlo, nebavilo. Moc mě nesedí ani herectví Robina Williamse, které mě připadá furt na jedno brdo. Film jsem shlédnul v dabingu a ten mě taky nenadchl, jeden hlas daboval třeba tři postavy a to ve více případech, že to bylo velmi špatné. Ani už nemám chuť si film pustit v originálním znění a to je taky špatně. Sorry.

Film podle mne nedokázal využít potenciál, který poskytovala předloha. Knihu jsem sice nečetl, ale předpokládám, že nebyla napsána tak povrchně a popisně, to by se možná nestala bestsellerem. Snímek mohl vyznít tragikomicky, ale vyzněl spíš neslaně nemastně, chyběla mu větší lehkost i větší hloubka tam, kde to bylo potřeba. I řada humorných situací byla podána spíš nezáživně, jako by je vyprávěl někdo, kdo postrádá vypravěčský talent a vtip. Snímek se zbytečně táhl a místy až nudil. Podle mne poněkud promarněná příležitost.

Kniha přečtena v roce 1979, záhy po jejím prvním vydání u nás a tehdy nadšení. Film zhlédnut v roce 2021 a velké zklamání. Až na výjimky nepodobné. Ani nemluvě o tom, že tehdy z toho nečpěl nechutný feminismus a LGBT, jako síra ve Faustově domě. Ale třeba jsem si toho tenkrát jen nevšiml. Robin tradičně nesympatický změkčilý ňouma, Glenn tradičně nesympatická mužatka. Dvě hvězdy s odřeným hřbetem.