Srdce je osamělý lovec (1968)

[2,5*]"Amute?Christ,andallthistimeIthoughtyouwasagoodlistener."Dráma, ktorá ma zaujala svojím námetom, nie však už tým pomerne jalovým spracovaním. Všetko v nej pôsobí strašne umelo a naivne, emócie, na ktoré sa tlačí, tu príliš nefungujú. Takýto dojem výrazne podporujú herecké prejavy, ktoré sú vo všeobecnosti akési drevené, strnulé. Výnimku tvoria Sondra Locke (Mick), ktorá ešte celkom ujde ako hľadajúca sa dievčina ("I got this feeling inside me like I was destined for something.") a Alan Arkin (Singer) ako hluchonemý chlapík, čo rád počúva Mozarta, lenže ten nemá príliš čo hrať, tá jeho postava je taká podivne nemastná-neslaná, s nejasnými pohnútkami. A keď už som začal o postavách, tie sú zrejme najväčším kameňom úrazu - sú zúfalo ploché, s náhlymi, ťažko vysvetliteľnými zmenami povahy o 180 stupňov (z neznášanlivého je odrazu súcitný a podobne), ako prepnutím vypínača. Pochváliť nemôžem ani tú naivne sladkobôľnu hudbu (Dave Grusin). Pokiaľ som ešte v priebehu filmu uvažoval o slabších 3 hviezdičkách, ten šialene melodramatický koniec to totálne zabil."Noneofuseverknewhim,notreally. We all brought our troubles to him, never stopping to think he may have troubles of his own."

Krásný, smutný film z doby kdy v jižních části USA doznívala rasová otázka. Alespoň mi tedy přišlo, že film natočený v roce 1968 je aktuální reflexí situace v zemi. Alan Arkin jako kouzelný muž, jehož grimasy, gesta a úsměv jsou zárukou jistoty, čestnosti a ryzího charakteru. Z dále vykreslených postav zaujme černošský doktor, dabovaný Soběslavem Sejkem, a mladičká Sondra Locke, jejíž první milostná dobrodružství sledujeme docela zblízka. Nejlepší přítel pana Singera se jmenoval Spiros Antonapoulos.

Líbil se mi samotný název filmu, a tak jsem se rozhodnul jej zhlédnout.DĚJ: John Singerje hluchoněmý rytec stříbra, který přijede do města na americkém Jihu, aby byl nablízku svému jedinému příteli – mentálně postiženémuSpirosovi, kterého odvezli do ústavu. Singer si najme pokoj v domě rodinyKellyovýcha snaží se zapadnout mezi místní. Spřátelí se s pubertálníMick, alkoholikemJakem Blountema černošským doktoremCopelandem. Všichni v něm vidí tichého posluchače a oporu, ale Singer sám uvnitř bojuje s obrovskou osamělostí.ZHODNOCENÍ:Film byl tedy celkem minimalistický, prostý, chvílemi trochu nudný, a také strašně depresivní. Konec mě dohnal k slzám. Je prostě těžké najít si někoho, kdo vám rozumí a s kým udržíte kvalitní vztah, obzvláště, je-li vaše osoba zatížena stereotypy a stigmaty. Srdce je hold osamělý lovec.
Silný, melancholický a velmi lidský film o osamění, které dokáže zabíjet i bez jediného výstřelu. Alan Arkin jako Singer podává naprosto skvělý, tichý a hluboký výkon.

Každý máme své trápení, ale zdá se, že vždycky se najde někdo, kdo má trápení ještě větší....Nádherný film, který má velmi blízko ke sladkobolnému kýči, ale přesto je úchvatný. Je to především díky Alanovi a Sondře, jejichž výkony ční nad jiné.Scény, kdy spolu komunikují, patří mezi nejsilnější. Mimochodem scéna, kdy Sondra předvádí Alanovi hudbu, byla téměř okopírována ve filmu Bohem zapomenuté děti z roku 1986 ( také nádherný film )

Mě tenhle film dal ránu přímo na solar...Viděla jsem ho opravdu hodně mladá a přesto mě doživotně ovlivnil...Jsem ráda, že jsem ho viděla i když doba byla už dááávno jinde...Přesto všechno se tyhle situace stávají pořád a v jakékoliv době, takže je důležité si to připomínat...Alan Arkin mě naprosto oslnil a pohladil na duši...Za mě 85%