Šprti na tahu (2016)

Šprti na tahujsou další z veledlouhé řady tuctových amerických komedií z prostředí střední/vysoké školy, která nemá čím překvapit a ani moc pobavit, což je vzhledem k žánru poněkud problém. Další problém byl spojený s Nicholasem Braunem, který mi přišel neuvěřitelně nesympatický - tak jako jeho postava Andyho. Námět vypadal na papíře možná vtipně, samotné zpracování je však spíše jalové.

Průměrná teenagerská komedie, kde jsou dokonce docela sympatičtí herci. Buchl bych tomu z fleku 3 hvězdy, kdyby to něčím neposrali. Ale oni posrali, závěrem. Je samozřejmě nereálné, aby se šprti (ti zdaleka nevypadali jak šprti) změnili během roku v oblíbené kaliče, ale hlavně zápletka, že zmlátí zhrzelé dospěláky, kteří mu přišli rozbít hubu za to, že jim opíchal manželky a ještě jsou oslavování policií? V Prcičkách jsou podobné situace, ale "záporaci" si to vždy skutečně zasloužili, protože to byli degéni a třeba se špatně chovali ke svým holkám, tady měl dostat do držky ten hlavní hnup.

Jsou teenagerské komedie, které se stanou klasikou (Prcičky). Jsou teenagerské komedie, které by mohli reprezentovat na mistrovství světa v trapnosti (Klub sráčů). A jsou teenagerské komedie, které jsou……no, nijaké. Ani se nepobavíte, ani se nemusíte stydět za autory, ani nic. Projedou jako nůž máslem a jediné na co si za týden vzpomenete je úsměv Zoey Deutch. Akorát nevím jestli mám být rád, že jsem se study nečervenal a nebo být zklamaný, že jsem si víc neužil.

Rád koukám na tyhlety "Prcičkárny", závidím jim ty nezávazné blbosti let studentských, kalby, žádné starosti života pracujícího otroka moderního "svobodného" světa a většinou si tyhle filmy užívám. Good Kids stejně tak. Bavil jsem se, nenudil jsem se. Nemůžu ale říct, že by to byla jedna z těch lepších. Film spíše tak nějak vesele plynul než aby měl údernější a intenzivnější humor. Silně váhám mezi 3-2 hvězdičkami. Možná časem změním. Strašně se mi líbila zápletka okolo tenisu a závist byla hodně intenzivní. A taky jsem filmu vděčný za objev Zoey Deutch, nechápu, jak jsem tak roztomilou a sexy herečku mohl v judaswoodu přehlížet.

Jo, tak tohle bylo překvapive vtipny. Nenarocna komedie - slabsi odvar legendarniho American Pie s pomerne originalni partou. Uzit si poslední leto tu totiž chteji celkem sympaticky šprtíci, kteří na to jdou rovnou zostra – vtrhnou na party a prolejou se tvrdym alkoholem. A najednou zacnou byt hrozne cool. Ja zas po zhlednuti filmu (v autobuse směr Praha) mel pro zmenu moznost prolit se tvrdym alkoholem v pozerskem baru v Praze u Vaclavaku, kam moje ex uchystala poněkud zvlastni setkani, jehož se zucastnil i jeji americkej kamos, ajtak z Minnesoty. Uz ve vchodu setmelyho pokoje obalenyho perskymi koberci jsem pochopil, ze otázka, jestli mají pivo, by byla trochu mimo misu, sedl jsem si pod obří malbu renesancniho slechtice a u pingla, co vypadal jako frontman kapely Jelen (vcetne ty šedý vesty!), si objednal „něco s vodkou, necham to na vas“. Cas tlacil a nestihl jsem uz další drink, coz zrejme zachranilo moji peněženku, aby byla odlehcena o další dvoustovku. Nevim, jestli jsem byl po vypiti onoho drinku podobne cool jako Sprti na tahu, ale jsem si jist, ze na navstevu nekterych podniku muj univerzitni plat zatím ještě pořád nestaci.