Spiritwalker (2020)

V podstate všetko čo napísalHanzoBureshi,by som napísal aj ja. Miš-maš začiatok, raz taká postava, potom taká. A nesmie chýbať, že hlavný hrdina je každých 12 hodín iná postava, a ja som mal pocit, že je to ten istý herec. Originalita filmu jasná, a na 20% by som to prirovnal k fantastickému seriáluDeath's Game. Akcie je to neúrekom, no mňa nenadchla. Celkovo som myšlienku snímku nepochopil a nepovažujem to za výnimočné dielo. Kreatívnosť, herci a akcia vyťahujú film na 55% hodnotenie.

Film, který je tak správně neučesaný, že to ještě tolik nevadí, protože to je jenom v některých okamžicích. A to zamrzí, protože většinu času "to tam je". Ale abych to vysvětlila. První třetina je zmatená. Ale tím dobrým způsobem. Protože to tak má i hlavní hrdina. Ano, mám slabost pro to, když se někdo někde probudí a nic si nepamatuje. A jako kdyby už tohle nebylo dost zmatený, tak se každých dvanáct hodin ocitne v těle někoho jiného. Takže ze začátku se tam vystřídá tolik postav, že by to v hlavě mohlo udělat trochu kolotoč. Všem zúčastněným :D Jenže díky tomu lze skvěle zneužít mojí další slabosti: odrazů. A tady je to na jedničku. Skvěle funkční a s citem, kdy to použít. Ale neřekla bych, že to bylo kvůli tomu, aby se divák vyznal, ale protože se v tom pan režisér evidentně vyžíval. A to já podporuju, já si to užila! No, a jak se tam na začátku vystřídá dost těch jiných lidí, kvůli kterým se to celý akorát zamotává, tak je jasný, že všechny tyhle lidi ještě potkáme, že s tím vším mají společného mnohem víc. Že se přeskakuje zrovna do nich. (Komu by to nebylo jasný, pryč ze třídy! A potom povinně letní školu!) Takže v tom zase takový nepořádek není, protože je jasný, že se s nimi ještě potom setkáme v trochu jasnějším kontextu. A do toho se hodí hláška: "Zase ta baba!" :D Takže potom se to začne tak nějak vyjasňovat a je čas si tak trochu hrát. Třeba během naháněčky, kdy je jasný, že za dvě minuty zase budete jinde, takže bude v háji váš parťák a nejspíš i ten, v jehož těle jste byli doteď. (Ale asi nejvíc bylo to v potápějícím se autě a vybavování si, v kom jsem ještě nebyl a to zjištění, kdo zbývá :D ). A potom přijde poslední třetina, kde je už všechno jasný a musí se to prostě jenom nějak vyřešit. A všechno to do sebe zapadlo, dávalo smysl a bylo správně dotažený. Byly tam všechny ingredience, byly použity správně, všechno bylo suprový, ale chybělo tomu to "něco", který cejtim, když se koukám na film, kterýmu dám bez váhání pět hvězd a na konci udělám "ah". Neumím to asi přesně popsat, ale vím, že to každý tak má, a třeba tomu sám říká jinak, ale chápeme se. A byla to taková škoda! Protože ona ta pointa není zase tak šokující. To, proč se to děje, ale cesta do toho bodu, kdy to je ukázané (nejspíš to stejně budete tušit, ale není to na škodu filmu), je strašně příjemná a samotné finále hodně akčně uspokojící. Až na to "něco", jinak by to byl vážně super film. A neřekla bych, že je to způsobeno režisérem začátečníkem. To by se mu to rozpadlo možná hned na začátku. Škoda, fakt škoda absence toho "něco", protože takhle to byl sice skvěle natočený film bez technickým chyb, což je fajn, ale ... "něco" ... :( ... 4,5/5 ...

Znacne chaoticky scenar, ktory je sice pochopitelny po asi druhom "skoku" a i myslienka "prevtelovania" ma zaujala, avsak cele to na mna posobilo otravne. A i tak typicke korejske pozerstvo a uvrieskanost mi uz liezli na nervy, kedze Jae-geun isiel cez mieru. Skoda, ze neostal pri tvorbe dram, ktore mu, na rozdiel od tohoto paskvilu, idu.

Vzhľadom na tie odpady niektorých jednobunkovcov mile rád trošku nadhodnotím, ale fakt len trošku. Film sám o sebe má čo ponúknuť aj po akcii bažiacemu divákovi aj intelektuálom, hľadajúcim niečo hlbšie v príbehovej stránke, ktorá na určité skupiny ľudí môže zo začiatku pôsobiť trošku zmätene. Akcie tu je síce pomenej, ale keď na ňu príde, tak sa jedná o čistú prácičku. Od jej choreografie, nasnímania, až po odprezentovanie hercami, ktorí rozhodne nie sú žiadne atletické polená. Akcia je jednoduchá, zložená z efektných úderov na blízko a hlavne veľmi prehľadne nasnímaná a zostrihaná, kde ma človek stále prehľad a patrične si to môže užívať. Dôjde aj na prestrelky, či naháňačku na štyroch kolesách a čo sa týka finále, to už je taká stará klasická Kórea. Čiže riadna mäsiarčina, presne tak, ako to všetci u nich milujeme. Príbeh moc rozoberať nejdem, námet super, aj nejaké tie zvraty, niečo medzi Bournom a Inception, najlepšie ísť do toho naslepo. Čím toho vie človek menej, tým lepšie. A vysvetlené je na konci pekne všetko, neviem, čo tu poniektorí nariekajú. Za mňa riadna spokojnosť.

Kang Ian (Yoon Kye Sang) se nedokáže rozpomenout na to, kdo je, nebo co vlastně v Soulu dělá. Mění lidská těla jako ponožky, a postupně se snaží rozkrýt záhadu, kým původně byl, proč ho chtějí zabít. Dalším vodítkem je žena Moon Jin Ah (Im Ji Yeon), která mu však nepomáhá s jeho snažením, právě naopak. Film není user friendly, dokonce můžete tvrdit, že je zpočátku lehce zmatený, roztěkaný, ani technické provedení není něco extra. Jenže radím Vám, aby jste to vydrželi, to puzzle se začne postupně kompletovat, jednotlivé charaktery a jejich role v příběhu se propojují. Režisér je relativní nováček a poradil si s tématem dobře, vyřešil zápletku příběhu originálně, atmosféra tajemna, napětí je všudypřítomná. Yoon Kye Sang hraje perfektně svého hrdinu, Im Ji Yeon ve vedlejší roli potěší. Příběh je spletitý a překvapí (včetně občasného černého humoru a nenápadných vtípků režiséra), nikdy se nebudete nudit. Vše graduje do intenzivního akčního finále, za které by se nemusely stydět ani ty největší ikonické snímky jako The Man From Nowhere, apod.