Smrtící síla (1982)

Ja si myslím, že to malo naviac. Réžia je OK, nápad je fajn, atmosféra tam je, zaujímavé momenty tam sú.., úvod je výborný, John Doe ma zaujal už hneď. Avšak po prvom stretnutí s nemocničným prostredím sa akosi všetky klady začnú strácať. Reč je samozrejme o scenári, ktorý primitívnejší snáď už ani nemôže byť.. neverím, že v nemocniciach pracujú takíto hlupáci (vsadím sa, že ak áno, určite to sú úradníci), neverím, že zamestnávajú takýchto debilov,.. neverím, že hlavná hrdinka je PSYCHIATRIČKA.. už po polovici som vďaka nej mal nutkanie film vypnúť. Nehovoriac o deprimujúcom hereckom výkone Kathryn Harrold.

Horory pojednávajúce o parapsychologických javoch mám veľmi rád, no bohužiaľ ich nie je veľa. Britský The Sender má veľký potenciál, ktorý podľa mňa síce nebol využitý úplne naplno, napriek tomu ma však tento málo známy kúsok potešil. Hlavný hrdina John Doe 83 totiž disponuje širokou škálou psychokinetických schopností, medzi ktorými nechýba telekinéza, pyrokinéza či schopnosť privodiť ľuďom desivé vidiny a keď sa dostane k slovu, tak to sviští jedna radosť.

V rokoch 80tych nebol hororový žáner živý iba slashermi. Objavovali sa aj takéto ´´kľudnejšie´´ zárezy, kde hrala prim skôr atmosféra, ako krvavé efekty. Snímok síce nejako excelentne negraduje ( proste sa ku finále dopracuje stále rovnakým tempom ), ale zaslúži si pozornosť za dobre vystavané tajomno okolo situácií a ako zabudnutá žánrovka.

Pekne natočené, dobrý castng, bavilo ma to...ale: nepochopil som to. O čom to vlastne bolo? Čo bol sen a čo realita? Kto som? Ďalší John Doe?

Neprávem přehlížený paranormální horor, o jehož existenci bych se patrně nedozvěděl, kdyby ho několikrát nevychvaloval sám Tarantino. Je to taková snová variace na Psycho a zároveň nízkorozpočtový předobraz Noční můry z Elm Street. S tím rozdílem, že titulní postava tady nestraší lidi ve snu, ale v bdělém stavu pomocí telepaticky vysílaných halucinací. Navíc nejde vůbec o slasher s vraždícím maniakem, ale spíše o procedurální lékařské drama s nezvladatelným telepatickým pacientem. Inteligentní, ale chvílemi pomalý a matoucí film nechává možná až příliš prostoru pro diváckou fantazii, což může být pro někoho problém. Hororoví fajnšmekři, kteří chtějí vidět něco nevšedního, na druhou stranu ocení zvláštní snovou atmosféru, která nás celou dobu drží v nejistotě, jestli to, co vidíme, je skutečné, nebo ne. Film vyniká i několika nápaditě inscenovanými záběry a pozoruhodně využitými nízkorozpočtovými efekty. Hned v úvodu vás ohromí impozantním záběrem, který začíná na velkém celku zalidněné pláže, snímané z ptačí perspektivy, a končí na velkém detailu tváře titulní postavy pod vodou. Jedním z nejpůsobivějších momentů je pak neviditelná halucinační exploze během elektrošoků v psychiatrické léčebně, která je tak surreálná a dezorientující, že ji z paměti hned tak nevymažete. Docela překvapí, jak mohl The Sender tak zapadnout, a že ho režíroval Roger Christian, tvůrce pozdějšího, nechvalně známého propadáku Battlefield Earth, k jehož režii se prý dostal na doporučení Tarantina (nejspíš díky tomuto filmu).(15.04.2020)