Smím prosit? (2004)

Smím prosit? je komedie, kterou řadím do osobní kategorie milých filmů. Určitě se párkrát zasmějete a možná prospěje i párům procházejícím vleklou krizí. Ačkoli to úvodní text naznačuje, manželství Richarda Gera a Susan Sarandon se zdá stabilní ačkoli stereotypní. Na malou chvíli spatří oknem z metra Jennifer Lopez a zažehne se v něm jiskra. Na smutné ženské totiž chlapi děsně letí. Samozřejmě pokud jsou k tomu ještě sexy, je to velké plus. Zajde, pozná pár milých lidí a vtáhne ho to. Jeho život se přece jen trochu změnil, přišlo něco nového. Upřímně řečeno ani netuším, proč to své ženě neřekl. Proto má ona logicky pocit, že ji podvádí. Ženy na tohle mají radar. Něco se u něj změnilo. Nejde o závratnou romantiku, ale na druhé straně jsem rád, že film nekončí klasickým Hollywoodským klišé.

Hlavny hrdina sa spontánne prihlási na tanečný kurz. Jediný konflikt, ktorý sa vo filme rieši je prečo o tom nepovedal svojej žene. Ako tanečný film to cele vyznieva jalovo-vasen k tancu sa na mňa nepriniesla a Jennifer hra nevyraznu a upjatu postavu. Oceňujem, že sa Richard Gere naučil realne tancovat. Páčilo sa mi ako si na kurze našiel nových priateľov a rodinu.

Já vůbec nevím, proč tady ten film tak dostává na frak. Pro mě je to "devadesátková" vánoční oddechovka a myslím, že Christmas-feel kategorie je speciální skupina filmů, která splňuje přesně "jen" to, že se máte uvelebit v křesle s čajem (a cukrovím), usmát se a odpočinout. A třeba se i zasnít. :) I takové filmy jsou potřeba. Jsou něco jako krém na ruce v kosmetice, v kosmetické taštičce mám plno super udělátek, ale ten nenápadný hand cream taky potřebuju. Na mě spolu s Pretty Woman i Krásnou pokojskou a podobnými funguje perfektně.

Ak by mi niekto povedal, Smiem Prosiť, nadchol by som sa. Nadchol ma aj tento mainstreamový snímok, ktorý má tancujúce srdce a dôvtip. Je to romantika ako z lacnejších románov, ale o to viac funguje. A funguje vďaka skvelým hercom, ľudom ktorí dali aj napriek položke v pracovnom pomere ´´herec´´ do filmu srdcia, ktoré viditeľne hrejú. Hrejú nás, filmových fanúšikov.

Co k tomu dodat, naprosto dokonalé. Richard i Lopez předvádí něco úžasného a naprosto kouzelně vystihli jejich tanec, u kterého se nejednou zatají dech. Dále je třeba zmínit i chytlavý soundtrack, minimálně píseň Book Of Love je fakt nádherná. Čím ale film vyniká nejvíce, je ona hravost a příjemná dětinskost, jakým prezentují lásku k tanci a člověk má ihned potřebu zajít do kurzu, či mu to zpříjemní cestu do tanečních. (Jako mě).