Sir Charles, thank you, děkujeme... (2009)

Když v létě 2010 zasáhla hudební svět zpráva o odchodu Sira Charlese Mackerrase, nebyla to jen zpráva o ztrátě jednoho z největších dirigentů 20. století, který pracoval s londýnskou Královskou operou, orchestrem BBC, Metropolitní operou, působil v Hamburku a v Sydney, kde otevíral slavnou operu v roce 1973. Pro Čechy udělal tento Brit australského původu daleko nejvíc - povědomí o české hudbě šířil v zahraničí přes půl století a v případě Leoše Janáčka se zasadil o to, že je dnes jeho operní dílo neodmyslitelnou součástí repertoáru všech významných světových scén. S Janáčkovou hudbou se setkal již v roce 1947 při svém studijním pobytu u Václava Talicha v Praze a bylo to setkání osudové. Již v roce 1951 uvedl poprvé v Londýně Káťu Kabanovou a Věc Makropulos a stal se z něj postupně světový janáčkovský dirigent. Od roku 1965 jezdil do Československa pravidelně a celý život spolupracoval s Českou i brněnskou filharmonií. Osobnost Sira Charlese přibližuje režisér Rudolf Chudoba s pomocí archivů, rozhovoru z roku 2009 i postřehů jeho velkých kolegů - Sira Simona Rattla, Sira Johna Eliota Gardinera, Magdaleny Kožené a předního britského janáčkovského vědce Johna Tyrrella.