Šíleně šťastná (2016)

Italská komedie s mravními rysy, která mi v některých ohledech připomíná filmové mistry, jako byli Visconti, Pasolini, Fellini atd. Radostný a bláznivý život některých obyvatel ústavu pro duševně choré nás dojímá a těší téměř dvě hodiny, s perfektním dabingem. Při pohledu s jistou dávkou shovívavosti jej považuji za příjemně bláznivý a uspokojivý film.

Na mě možná až moc italsky uřvaná road movie, která balancuje na hraně feel-good filmu a nepříjemného sociálního dramatu. Paolo Virzi mezi těmito polohami přepíná tak zběsile, že se nedokážete naplno v některé z nich uvelebit a zůstat v klidu. Tak nějak je film v souznění s jednou z hlavních protagonistek, která prostě nezavře pusu a neustále skáče sem a tam. Přesně jako její nálady přeskakoval i můj vztah k tomuto filmu a nakonec jsem si ani já nedokázal vybrat, takže dávám pouze průměrné hodnocení.

Bůhví, která je Šíleně šťastná, La pazza gioia. První usměvavá o sobě říká, že je bohatá, že se s manželem setkali s americkým prezidentem, vybraně se chová, mluví i obléká. Druhá zasmušilá a potetovaná o sobě neřekne nic. Setkají se v ústavu pro polepšení narušených a s výplatou ze zahradnické brigády z něj omylem utečou. Utíkají za svou minulostí, takže se po několika jejich eskapádách publikum dozví, že první mluvila pravdu a druhá má dítě, jenže u adoptivních rodičů. A to se podle náznaku scenáristů Francesci Archibugi a též režírujícího Paola Virzì někdy příště asi zlepší. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj.MacGuffin Angus

Dvě naprosto odlišné ženy, ale obě si nesoucí ve svém nitru nějaké bolestné trápení, se setkají v ústavu pro choromyslné. Přes počáteční ne zrovna příjemné oťukávání se postupně spřátelí a při jednom společném výletě asi deseti chovanců se jim podaří z léčebny utéct. Tím započne trochu bláznivá road movie, na níž touží Beatrice i Donatella doputovat za svým ztraceným štěstím, každá však trochu jiným způsobem. Nakonec se ale sejdou opět na psychiatrické klinice. Ač se v příběhu najde pár vtipných okamžiků, tak je to celkově moc smutný film o osudu dvou zlomených žen, které by při dobré konstelaci hvězd vlastně mohly být šťastné. (65%)

Dvě holky za okrajem nervového zhroucení a přesto napěchované životem s kyvadlem tu v citovém strádání, tu v přívalu lásky na rozdávání. Jestli něco v tomhle úžasném filmu trčí nad vším, tak jsou to Valeria Bruni Tedeschi, kterou už znám a která mi zvlášť tady tolik připomíná temperament Monicy Vitti, a Micaela Ramazzotti, v níž vězí křehkost i síla, smutek i naděje, ani nemusí promluvit. Od Krásného úniku se vezu na vlně Paola Virziho a Šíleně šťastná se do mě opět přesně trefila.