Siksa Kubur (2024)

Kde jen začít u tohoto „hororu“, pokud se to tak vůbec dá nazvat… začnu tím, že film má extrémně přepálenou stopáž. Sledujeme minulost a přítomnost bratra a sestry, kteří přežijí hromadnou tragédii, při níž se nějaký chlap odpálí. Následně se žena snaží dokázat, že nic jako posmrtné mučení v hrobě neexistuje a že atentátník byl jen psychicky labilní…
 
Každopádně ve filmu není moc děsivých momentů. Co se týče gore, máme k dispozici scénu s pračkou, která nebyla příliš záživná, sestřičku, která se ubodá, a vystřelený mozek. Je toho strašně málo. Z velké části film pracuje s náboženstvím, jeho popíráním, návratem k němu a podobně, což mě osobně vůbec nezajímá.
 
Podle námětu jsem se na film těšil, ale popravdě mě to zklamalo. Scéna v hrobě na mě místy působila absurdně a amatérsky, nedokončený konec tomu taky nepřidává žádné body. Dalo se na to koukat, hororovou atmosféru to mělo a viděl jsem i horší filmy, takže budu milosrdný a dám 3 hvězdičky.

Film mi ležel v compu přes dva měsíce. A právem. Jako horor se to vůbec netváří. Je pravda, že Indonézie a jí podobný destinace točej horory jinak. Někdy se to celkem povede, ale tenhle kus je doslova utrpením. Někdo správně napsal, že spíš sociální drama. Dvě slušný scény (pračka a hrob na konci) dobrej film neudělaj. Nelíbilo. 20%.

Dvě tváře Joko Anwara. Siksa Kubur je vlastně v islámsko - židovském mytologii čekačka v hrobě na soudný den. A buď je čekání příjemné, nebo vás čeká ta nejhorší tortura. Dvě třetiny filmu jsou více dramatem, než hororem a pojem je rozebírán z filozofického pohledu. Ne, že by se v tu dobu nic nedělo, ale vše je jen v rovině náznaků a zřejmě i příprav na dvaceti minutový brutal, který přivede film do samotného závěru. V něm teprve poznáte filmařinu indoneského režisérského ďábla.

Problém tohohle filmu je, že chce být tak moc ambiciózní, až se mu to ve druhé polovině začne rozpadat. Snímek se zaměřuje na témata o náboženství... co se stane, když zemřete (čeká nás setkání se svým pánem a bude zesnulé mučit fyzicky i duševně?)...do toho je tady zajímavý děj okolo hlavní postavy, která chce dokázat, že za smrt její rodičů může fanatismus o náboženství. První polovina je pomalejší a zaměřuje se to na příběh a prvky hororu je tady minimum. Má to fajn atmosféru a ve druhé polovině dojde na pár děsivých momentů. Bohužel z témat se nevytěží nic na maximum a ke konci se to začne rozpadat. Nedává zde smysl chování některých postav (schovám se radši do skříně před oživlou mrtvolu, to je přece dobrý nápad ne?), hlavní postava zjistí, že její bratr je v ohrožení a když má příležitost ho upozornit přes telefon, tak nic neudělá. Posledních 10 minut se najednou zbortí, jako domeček z karet a lusknutím prstu to skončí. Konec je sice brutální, ale co z toho, když vás to jako diváka vytrhne zpátky do reality z těch všech hloupostí. Je to poměrně velká škoda, že scénář nefunguje, protože po stránce režie je to dobrý, je to kamerově pěkně natočený (umí to vtáhnout do té atmosféry, co film má v některých scénách) a začátek má náběh na slušný horor se zajímavým dějem. Jako jednohubka na večer fajn, ale po tom konci jsem zklamaný.5/10

„ ♪♫V mládí jsem se učil hrobařem, jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, kopat hroby byl můj ideál. Že do módy přijde kremace, černý hrobař bude bez práce, toho bych se nikdy nenadál. ♪♫“ To si s kapelouPremierpobrukuje sympatická Sisa a zpod hidžábu dělá dlouhý nos na záhrobní nestvůru s 12 hadími hlavami. „A teď se ukaž, ty jedna hydro muslimská! Jak asi chceš mučit nebožtíka po kremaci, ha?! Přežvykováním popela? Vždyť by ti akorát vrzal mezi zuby.“ Ono s tím islámem, zpozdilým plagiátem křesťanství, je stejně sranda. 72 panen v ráji pro sebevražedné atentátníky, tedy pokud jim ta bomba neurve péro, pro hříšníky mučení mrtvého těla hned v rakvi? To aby hrobníci od imámů fasovali Otíkova sluchátka, protože na hřbitově je úplná diskotéka. V každém druhém hrobě kobrohydra dělá hříšníkovi z obličeje prejt a mrtvý bolestí řve jak na lesy. A pozor! Pro muslimy co křesťan to nevěřící pes, tedy hříšník, takže i u nás v Čechách by na hřbitovech musely nadskakovat náhrobky. Zvědavá panna(?) Sita to chtěla vidět v praxi. Nejdřív si v duchařském tunelu splnila bobříka odvahy a pak ve starobinci všemožně pečovala o vilné staříky a těšila se, až některý natáhne brka, aby se s jeho mrtvolou nechala zaživa pohřbít (bezva nápad) a pak mohla čapnout kobrohydru za ocas a její nevrlé zasyčení postnout na TikTok. Ocenil jsem i zdravotní sestřičku gerontofilku a kreativní skalpování báby... pračkou! Ale málo platné, když Anwar, tak v pětihvězdičkovémklubuHerosase.