Pengabdi Setan 2: Communion (2022)

Slušná šupa a s klidem jeden z nejlepších hororů, jaké jsem dle tradičního Indonéského receptu viděl. Když se pustí do témat čarodějnictví, kultů, pekla či démonů, většinou jsou to bobky nahánějící podívané, protože právě tato témata umí zfilmovat tak, že mám zatraceně nepříjemné opravdové pocity čehosi znepokojivého a jakousi věrnou hrůzu nahánějícího, jako by nešlo jen o pouhé pobavení diváka, kdy dobro nakonec zvítězí a pohádky je konec. Hrdinům dělají ošklivé věci a neštítí se jít daleko právě v tématech uctívání nadpřirozených entit zla apd. Špetka tohoto přimíchaná k velice filmařsky dovednému umu, postavy, na kterých vám záleží nebo vás něčím zajímají a od začátku vtahující pomalu budovaná hutná atmosféra, to pak stačí pro spolehlivý zážitek, kvůli kterému si horory pouštím. Prostředí činžáku uprostřed ničeho je dost dobrý a když přišla noc, tak bych v něm nechtěl strávit ani jedinou minutu. Takhle by to šlo, škoda jen, že finále nebylo ještě údernější psycho - 7.5/10

Určitě je dobře, že Anwar dostal příležitost odvyprávět celý příběh. Protože to "nejlepší" si nechal na konec. A tím myslím konec, konec, protože i zde se opakuje nešvar prvního filmu...hrozně dlouho trvá, než se něco začne dít. Do té doby jsme opět udržování v online režimu drobky v podobě rádobyefektních momentů, které často nefungují, protože jsou v rámci žánru očekávané...skoro povinné. Co se obsahu týče, tak zpětně nacházím paralely k španělskéVenuši, která mmj. taky zabodovala především silným závěrem. K zlepšení oproti jedničce ale došlo i díky rozumné míře odlehčenějších momentů a především zasazením příběhu do "paneláku". Vůbec bych se nedivil, kdyby to byl ten stejný, který si "zahrál" vZátahu.Výtahy, chodby, sklepy, technické místnosti a spousta, spousta dveří, za kterými může číhat ledasco. A k tomu jen jeden východ...třebazamořený pavouky,žravými emzáky,mutantynebo zatopený vodou... . Prostě věžáky hororům vysloveně prospívajía v případě Pengabdi Setan 2: Communion bylo opravdu nutné s něčím takovým přijít. Považuji se za trpělivého diváka, ale kdyby se vše mělo odehrávat opět v domku u hřbitova, nejspíš by to ani ten slušný závěr nevyvážil a plácl bych tomu sotva tři hvězdy. A já raději chválím, než nadávám, takže díky tomu závěru dám dokonce čtyři lehce ošoupané hvězdy s tím, že:konec horor, všechno horor(ale opět platí: no brain, just eye).PS: Pokud vznikne pokračování...třeba Pengabdi Setan 3: Setan Beton Return, rád na něj mrknu.

Už je to dva a půl roku, co mě příjemně překvapilo zhlédnutí prvního dílu této indonéské záležitosti, a já jsem se na další výsledek spolupráce sehrané dvojice Joko Anwar / Tara Basro nemálo těšil, přestože mi má očekávání svým hodnocením poněkud zakalila FeriusParfax. Ale co, v názorech na filmy se ne úplně vždycky shodneme, takže jsem měl pořád ještě naději, že se jí snímek třeba jen netrefil do nálady. No, ukázalo se, že problém nebyl v ní; panelákové pokračování vesnického hororu se prostě nepovedlo (za mě tedy určitě ne). Největší leknutí jsem zažil ve chvíli, kdy jsem se zhruba po čtyřech hodinách projekce podíval na časomíru na přehrávači a zjistil jsem, že v reálu uběhla...se uplazila teprve hodina a deset minut, aniž by k něčemu (kromě výtahové scény) došlo. Po zmíněném čase se sice začalo s bubáním, bylo to ale bubání natolik mdlé, že už jsem se chvílemi nedokázal ubránit záludným útokům mikrospánku. Tvůrci s podobným průběhem evidentně počítali, proto do děje zapracovali sekvence, které by se daly použít při mučení spánkovou deprivací, nebo jako prostředek k vyvolání epileptických záchvatů. Jak už jsem popsal výše, jediné leknutí jsem si způsobil sám, takže jednu hvězdičku dávám za občasnou atmosféru a druhou (chabou) v podstatě jen za to, že se mi zdají být Indonésanky hezčí než Korejky. / Poučení: Nenech se evakuovat na poslední chvíli. 2*-

V audiovizuálne dokonalom kabátiku oblečená nuda. Áno, je to tak. Bystrý kamerový focus nedokáže nahradiť nevýrazný strašidelný príbeh, ktorý vsádza na už dávno videné, pričom si to chce vynahradiť práve tým, že je to skvelé remeslo. Škoda, malo to potenciál a v niekoľkých prípadoch to aj predčilo jedničku, ale aj tak sa to nedostalo na úroveň klasických ázijských ducharín.

Tak druhý díl byl velké zklamání. Potěšilo mě jen stejné osazenstvo, pošmourná atmoška hnusného paneláku a pár hezkých, krvavých nehod (padající výtah, odpadová roura). Bohužel vyvstalo snad ještě víc otázek, než bylo v předešlém díle. Dobrou ¾ filmu se nic moc neděje. Jen se chodí se po pokojích, kde je mrtvo (hehe). Pozorujeme zajetou rodinnou idylku, bloumání po osamoceném paneláku a vytrvalé blesky, které si asi daly za úkol oslepit každého, kdo film uvidí. Až v posledních 20 minutách se film dostává do tempa. Bohužel ale tajemno a strašení tentokrát vůbec nezafungovaly. Opakovaný vtip zkrátka není vtipem! Škoda toho, protožeprvní dílbyl skvěle mrazivý. Na poslední chvíli se Vám možná tvůrci snažili trošku osvětlit, o co šlo, ale šaman ve člunu už to prostě nezachránil. Hodně mě to zklamalo.