Sharpův regiment (1996)

Recenzia na vyžiadanie. /Videné 3x/ Script Supervisior (kontinuita): Marissa Cowell. Scenár: Charles Wood. Editor scenáru: Rob Pursey. “God save Ireland.” Zo všetkých rokov produkcie série Sharpe /1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 2006, 2008/ pôsobí celá trojica filmov 1996 najviac depresívnym, a chladným dojmom. Sofistikované zápletky ohľadom vlastnej pomsty a cti už boli predtým, a ani s týmto dielom neprišli s niečím novým. Od horúcich a niekedy chladnejších plání sa dostávame do pochmúrneho Anglicka. Veľmi nechutné scény sa objavujú v náborovom tábore. Na filme sa pobavíte doslova najkrajšími exemplármi psychopatov (máte na výber- zakomplexovaných, povýšeneckých, despotických, psychicky narušených, alebo klaustrofóbnych). Priznám sa, že ma táto menšia časť filmu nudila, a prišla mi krajne odporná. Miestami príliš zdĺhavý príbeh, niečo čo mohli zmeniť do 30. minúť naťahovali na hodinu. Do deja vstupuje herečka a postava Jane Gibbons/Abigail Cruttenden, ktorá zmenila Sharpeovi a Seanovi Beanovi život. Je pravda, že je príjemným spestrením série. Z hereckého obsadenia sa najlepšie predviedol Julian Fellowes v roli Princa Regenta (a ako inak, musíte kývať na všetko, čo povie kráľ, aj keď trpí miernou schizofreniou a bujnou fantáziou). Hneď za ním si dostáva ďalšiu pochvalu Daragh O'Malley, napríklad si pozrite túto scénu → (https://youtu.be/mxoHX9Z51qw) a potom (https://youtu.be/gwV2vuEkAKU). Po prvýkrát človek pocíti, aké chladné miesto zanechal aspekt toho, že do popredia nie je vložená klasická Sharpeova družina 95. regimentu južného Essexu. Dobrá Sharpeovka, bez ktorej sa divák dokáže obísť. Ani tento diel sa nevyhol odchylkám od novely: 1) Vo filme sa do Anglicka vracajú len Sharpe a Harper. V knihe sa vracia Isabella (vo filme Ramonu ani nevidieť) poručík Harry Price (vidieť ste mohli v časti Sharpeovom Orli) a s kapitánom Petrom d'Alembordom.
2) Jane Gibbons (Abigail Cruttenden) sa stretne so Sharperom ešte predtým než sa ukáže so svojím regimentom pred princom regentom Georgom IV.
3) Sharpe je zadržaný priamo pri prezentácii kvôli jej narušeniu divadelného predstavenia. 4) Nepriateľstvo medzi Sharpeom a Girdwood sa rozvinie až na konci časti. (vo filme na nafarbené fúzy na čierno)
5) Vo filme varuje Harper Sharpera o nájomných vrahoch, v novele je to mladá prostitúka, a konkrétne v krčme St. Giles Rookery (vo filme ju môžete vidieť, kde chce Sharpe predať šperky) /55%/

Príjemná zmena v sharpeovskej sérii - vo vojne v Španielsku dochádzajú Wellingtonovi branci a tak sa musí Sharpe vydať do rodného Anglicka a zohnať nových. Ako však zistí, "náborový program" je čosi ako nová forma otrokárstva, pri ktorej nechýba kupčenie s ľuďmi, lov na utečencov a podobné srandy. Sharpe sa preto spolu s Harperom anonymne dajú naverbovať do vojska. A je sranda vidieť ich v uniformách čerstvých brancov v bielych baretoch s brmbolcami :-). Prostredie je nové, nechýba akcia, skrátka fajn.

Pro mě nejzajimavější fimová Sharpeovka, výcvik nových branců zkrátka nemá chybu:-) Je fajn vidět, že kromě vlajících praporů a neustálého porážení Frantíků se dá také vidět odvrácená tvář slávy vojáků krále Jiřího. A nebýt Sharpa, jistě by chudáčci dopadli mnohem hůře!

Film úplne bez akcie. Časť, kde sa Sharpe nechá naverbovať do neexistujúceho bataliónu, je možno pridlhá, ale ako celok je to vyvážené. A ako vždy skratkovité, trochu naivné a chlapsky statočné...

Film jsem viděl bezprostředně poté, co jsem přečetl knížku a málem jsem se pozvracel. Laciná série Sharpovek z 90. let je ostatně jako celek tragická a skoro až parodická. Sean Bean jako Sharpe ještě ujde, ale tlustoprd O'Malley jako Harper, to je skutečný výsměch. Ten pupkatej páprda, co hrál seržanta Havercampa a ten tajtrdlík, co hrál prince regenta, to už je naprostá hrůza. Příběh horko těžko kopíruje knižní předlohu, ale třeba u scény z náboru rekrutů jsem vyloženě skřípal zuby (nástup toho debílka s pejskem), protože to vypadalo jako Vichr z hor od Cimrmana. Finále s manévry celých armád na přehlídce před bafuňáři se omezily jen na výstup Sharpovy sebranky zpoza kulis, protože zoufalé studiové pojetí celého filmu prostě nemohlo obsáhnout takovou epickou scénu. Konečně bitva v Pyrenejích byla asi nejstupidnější bojová scéna, jakou jsem kdy v životě viděl; rád bych vyzdvihl okamžik, kdy se Sharpe pustí do křížku s Francouzem a když ho překotí, tak ho (namísto brutálního ubezdušení) jen tak otcovsky naplocho poplácá palašem ho zadečku. Hnus.(04.11.2014)