Sex Pistols: Děs a běs (2000)

Nepovažuji se ani tak za fanouška Sex Pistols, jako spíš Johnnyho Lydona a jeho "no-bullshit" přístupu k životu. Tím pádem je pro mě Filth&Fury spíš takový doplnění a srovnání informací... V době, kdy vyšla velice podařená minisériePistol (seriál) (2022), která i z tohoto zdroje čerpala, už nemá dokument moc, co nabídnout. Nicméně mě příjemně potěšilo, že se na konci nerozebírá už příliš smrt Nancy a Sida, nakonec jsou to stejně čisté spekulace. Co na to říct no? Nebýt toho napapanýho Malcoma, Viciouse - hlupáka co se nechal ovlivnit šlapkou a její láskou k heroinu a nakonec nebýt i ostatních členů kapely, kteří byli až moc mladí a hloupí, aby si dali dvě a dvě dohromady, mohlo to vše dopadnout jinak...

Před třemi lety jsem byl na punkové hudebním festivalu  se čtyřicetiletou tradicí v Jarocině (4 stejzdže) a hlavní kapelou zde byli britští Public image, kterou založil Johny Rotten ze Sex pistols. Konečně jsem se o Sex pistols pořádně něco dozvěděl. Dokument je bohatý u hudebně přímo zvuk z koncertů. Punkový zvuk kapely by byl poměrně moderní i dnes. Chápu , že když vyrůstali v tak příšerné, zdegenerované a vybydlené zemi jako Anglie, že měli  takovýto oportunistický postoj.

Kapelu Sex Pistols jsem si zamiloval asi ve svých dvanácti až třinácti letech, poprvé jsem tenhle dokument viděl na VHS, kdy ho můj fotřík přinesl z videopůjčovny, byl jsem ten teenager co začínal na kapelách jako Blink 182 a Sum 41, o old school punk rocku jsem nevěděl vůbec nic. Tenhle dokument mi změnil život, jsem punkáč srdcem i duší :) Tenhle dokument je výborně natočenej, výbornej je rozhovor z Londýnského Hyde Parku se Sidem Viciousem ze srpna 1977 - Dobrá scéna byla jak Sid jde parkem s hákovým křížem na tričku a jaký si pán na lehátku s novinama v ruce se znepokojí a vstane a čumí na Sida jak puk, Sid ještě na něj zamává pěstí :D Johnny Rotten se příjemně poslouchá, upřímnej týpek. Jasných pět hvězd! Best Old School Punk Rock 77!!!!! ;)

Mě Pistole vždycky brali jakožto průkopníci punku, toho punku roku 1977, jenž si nehrál na ideologizaci postoje a neevokoval něco neuchopitelného. Když si vezmete jednotlivé členy Pistols, byli to kluci jako jiní, prostě jen dostali do ruky nástroje a v geniálním načasování začali, rozdrtili establishment a poté se zase stáhli. Když sledujete archivní televizní záběry a kydy komentátorů či forků na účet Pistols, ještě si myslíte, že na skvělém Západě bylo svobodněji a ostrakizace za jiný názor je jen hříčkou punkových textů? Odpor proti systému, ale ne proti obyčejným lidem, nýbrž vedení. Jak řekl Rotten, napsat God Save the Queen ho nenapadlo z nenávisti k Angličanům, ale k lásce k nim a nenávistí k establishmentu. Anarchií ve Spojeném království se nemyslí absence hodnot a pravidel, ale svoboda konání elitám nevyhovuje a vidí v ní anarchii a ustoupení předem nalinkované cestě do sraček. To je smysl Rottenových textů. Geniální střih k písním Anarchy in the U.K. a God Save the Queen, stejně tak celkem lidsky představen Sid Vicious. Já pálím za jasných pět.

Dokument o kapele, kterou tvořila čtveřice totálně vypatlaných individuí. Neuměli hrát, neuměli zpívat a texty také nic převratného, ale spíše prosluli svými kontroverzním chováním a neustálou provokací, což asi i chtěli. Na jednu stranu to byl docela zajímavý dokument, ale na tu druhou, když jsem viděl Viciousovo chování, tak se mi otevírala kudla v kapse...