Scaramouche (1963)

Pro tuto verzi muže skrytého pod škraboškou schovaného mezi komedianty, a který docílí své pomsty a poznání pravdy mám velkou slabost. Narozdíl od té americké s Old Surehandem v hlavní roli, má kouzlo staré dobré Evropy, Francie. Má vtip, romantiku a lehkost svého žánru a sympatickou Michele Girardonovou. A je to jeden z nejlepších romanticko-dobrodružných snímků s představitelem DArtagnana.

U týchto šermovačiek mám značný problém odlíšiť jednu od druhej. Ak by sa ma niekto znenazdajky opýtal, v čom spočíva rozdiel medzi Scaramoucheom a Kapitánom Fracassom, tak moja tvár bude mať chvíľu rysy pristihnutého záškoláka. Ale z podobných problémov sa ľahko dostanem konštatovaním, že drvivá väčšina filmov tohto druhu si ani nevyžaduje diferenciáciu. Divák u nich očakáva overené ingrediencie a vo väčšine prípadov ich aj dostane.

Dobrodružná romance z 60. let podobně jako Tři mušketýři, Fanfán Tulipán nebo Hrbáč, tedy z časů, kdy se bojové scény natáčely bez trikové dopomoci. I tak má tento téměř pohádkový příběh spád, vtip, svižný průběh, a vše, co k němu patří – fešného hlavního hrdinu, jeho věrné přátele, krásné dívky i podlé padouchy.
Šarmantní sukničkář, svůdník a komediant Gérard Barray bojuje za spravedlnost a čest krásných dam. Kromě okouzlujícího hlavního hrdiny a řady ukázkových šermířských soubojů bych vyzvedla nákladnou výpravu, krásu historických kostýmů a půvab žen. A jako v každé pohádce i zde dobro zvítězí, intriky jsou odhaleny a zlo je po zásluze potrestáno. Ráda se k těmto starým filmům vracím, připomínají mi moje mládí.

Dramatická zápletka výborná, s nábojem a šťávou. Horší už milostná romance titulního hrdiny k Dianě (Michèle Girardon), která je příliš zkratkovitá a tím pádem docela srandovní. Hlavní záporák zbytečně moc fešák, i když s dostatečně nasíracím ksichtem (Alberto de Mendoza). Na svůj věk výborně vypadající Yvette Lebon, která ani přes dvacetiletý věkový rozdíl nepůsobila směšně při svádění Gérarda Barraye (ovšem u herečky, která se dožila víc než stovky, není divu, že ještě v padesáti byla za kočku). Závěrečný souboj na můj vkus moc dlouhý. Zvláště když v českém znění vydávaly kordy zvuky jako když o sebe mlátí plechový hrnce.

Musel jsem se po dlouhých letech na tento skvělý film podívat znova .