Rodinný film (2015)

Fakt byl za hvězdu pes!To jednoznačně a po něm o několik psích délek za ním,Karel Roden.A zvuk ?Nejdřív jsem si říkala že mám asi rozbitou televizi ,místy jen šušlání a hlučnější muzika než řeč.Klikla jsem si na jiný kanál vedle a tam měli dabing velice srozumitelný.Takže fakt kvalitka zážitek ten pes a Roden když nemluvil.

Neumím si vysvětlit, proč jsou tu všechny Omerzuovy filmy v modrých procentech. Neumím. Survival sekvence s Ottem byly neuvěřitelně autentické (což je zajímavý zdánlivý oxymoron) a vysoce funkční (jako kontrastní látka k lidským dramatům), každopádně kdyby nebyly završeny happyendem, dal bych sice stejně pět hvězd, ale poprvé v životě bych napsal rozhořčený dopis cizím lidem.

Tak jo. Tenhle film se pokouší o pomalé vyprávění s minimem dialogů, které bych možná ocenila, kdyby tady jednoduše nezklamal jak scénář tak herecké výkony. Dialogy nebyly dostatečně úderné, herecké výkony dostatečně silné. Takže si nemůžu pomoct, ale celé to jaksi nudí. A nejlepší herecký výkon tu podal pes.

(Po obsahové stránce) bodavé vztahové drama, (co do formy) film opakujících se náhlých zlomů: chvílemi vyprávějící o radostech a strastech mládí, o naději a bolestech prvních lásek (v hlavních rolích D. Kadlec, J. Boková a E. Křenková), chvílemi o (ne)překonatelné manželské krizi (v hlavních rolích V. Hybnerová, K. Roden a M. Pechlát), přesto nemám pocit, že by došlo k dramaturgickému selhání, tj. že by film (resp. jeho režisér a scenárista v jedné osobě Olmo Omerzu) nevěděl o čem chce vyprávět a že by se rozpadal do několika disparátních bloků, či lépe řečeno do několika (minimálně dvou) na sobě nezávislých příběhů. Pojivem snímku je konkrétně širší rodina (neopominutelná role strýce Martina v podání M. Pechláta) Kubínových, zřetelně finančně zajištěných volnomyšlenkářů, resp. na abstraktnější rovině oběť, kterou v určitý moment bere (ať už záměrně, nebo "metafyzicky") některý ze členů rodiny, aby zachránil svého blízkého, tak se kupř.spoilermusel syn pokusit o sebevraždu, aby se mohli najít rodiče ztraceni na moři; otec musí přijít na to, že není biologickým otcem svého syna, aby se tento mohl vyléčit; manželství Kubínových se musí dotknout samotného dna, aby se mohl najít ztracený (a beztak už oplakaný) psík, specifický člen rodiny, který však má skrze svůj status a díky tomu, že se jeho objevení podobá malému zázraku, potenciál rodinu opět stmelit (to už nás film nechá si domyslet)spoiler, skutečně, zdá se, že snímek drží pohromadě motivy hříchu a vykupitelství; nerad bych se pouštěl do nějakých pochybných pseudonáboženských spekulací, ale možná v tomto - v obrazném převzetí kříže a splácení vin naších nejbližších - spočívá nejhlubší tajemství fungování rodiny, její faktické nezničitelnosti (tuhle interpretaci však berte prosím s rezervou, určitě to film v žádném momentě takhle napřímo neartikuluje; a sledování stop váš vždy může přivést na scestí...). 75 % [dafilms]

Zdejší podhodnocení mě už ani nepřekvapuje. Nenechte se ovšem zmást. Rodinný film má prostě všechno co by měl rodinný snímek obsahovat. Úskalí dospívání, první velké lásky, průšvihy ve škole... překvapí rodiče, kteří se ztratí uprostřed oceánu. Navíc se provalí jedno velké tajemství. Největší depku za velmi dlouhou dobu jsem ovšem měl u psích scén, kde náš věrný čtyřnohý přítel musí poblafávat na pustém ostrově a občas jen tak smutně nehybně leží na pláži a vy se modlíte, aby se konečně pohnul. Poctivých 70%