Psí láska (2020)

Výborně odvedená dokumentaristická práce. Správný mix stylizovaného povídání a autentických záběrů. Měl jsem to potěšení dělat s paní Janou před pár lety také rozhovor a je to člověk, který si takový poctivý dokument zaslouží. Už starší sotva půlhodinový Go! naznačoval dokumentární potenciál jejího příběhu a Psí láska jej potvrdila. Škoda snad jen toho, že se jedná vyloženě o oslavný medailonek. Někdy až sysifovská snaha paní Jany dokázat s čistokrevnými husky tak velké věci, je u řady jejich kolegů vnímána poměrně kontroverzně. Osobně to ponechávám bez hodnocení, Janě a její smečce moc fandím, ale myslím, že pro úplnost dokumentu by bylo fajn do něj tuto linku lehké kontroverznosti přimíchat.

Moc pěkné nedozírné rozlohy severských plání a samota. „Jsem sólista, nechci mít nikoho v závěsu“ říká hned v úvodu hrdinka. Závodí se i v temné zasněžené noci. Své psy oslovuje „Moje miminka“. manželství jí nevyšlo. V létě trpí stejně jako její psy vedrem, pořádá „psí“ tábory pro děti a těší se na podzim, kdy vyjede za hranice, protože v malých Jizerkách se nedá trénovat. Režisérka, mimo jiné autorka Vítejte v KLDR postupně sloupává její vrstvu siláckého vystupování. Nejde zde o trofeje ze závodů nebo oslavování výkonnosti sportovce. Jde o útěky do divočiny.

Paní Janu Henychovou neznám. Měl-li bych soudit podle tohoto dokumentu, tak je mi tato žena silně nesympatická svým nevyrovnaným chováním, umanutostí a sebestředností. Zároveň jí musím obdivovat pro její vytrvalost a odvahu. Paní Jana na mě zapůsobila jako osoba, která upřednostňuje psy před lidmi a muži (samci) obzvlášť. Tím mě také notně iritovala. Také mi díky tomu hodně připomínala Rudolfa Desenského. Jinak byl dokument velmi zajímavý a člověku musherstvím nepolíbenému poskytl náhled do tohoto náročného (po všech stránkách) sportu. A tím splnil účel. Tím, že jsem dokument, jehož hlavní protagonistka (hned po psech) nemá moje sympatie, dokoukal, je pro mě subjektivně jistou známkou kvality. Navíc krásné záběry severské krajiny. Na vrchol to sice nedosáhlo (stejně jako Jana), ale poctivé čtyři hvězdy si to zaslouží.

Asi přehnaná očekávání. Já jsem velký pejskař, ale směřuju k lovu a lovecké kynologii, vedle toho závody psích spřežení na mrazu a sněhu jsou jak jiná dimenze. Navíc ta vůdkyně je dost svérázná a vyjít s ní taky nebude zrovna jednoduché. Víceméně jsem se u toho chvílemi i lehce nudil. Ale zajímavé zjištění je, že to magické slovo ku*va, aby pes okamžitě zbystřil, funguje i na jiná plemena. To podstatné je řečeno ke konci, je to ku*va drahý koníček a není to rozhodně pro každého. 5/10

Co víc chtít když jednoduchými výrazovými prostředky se říká jednoduché sdělení. Jdi si za svým i kdyby se to zdálo být nepohodlné protože v tom nepohodlí se právě rodí ten vysněný cíl. A stejně tak působil celý dokument. Přímočará vypověď o tvrdé cestě silné a statečné ženy. Možná by nebylo na škodu přidat víc informací o psech, krajině, minulosti splněných snech, dosažených úspěších a upletených svetrech. Takhle to působili jako 3D zasněžená pohlednice a nebo jako inzerát Hledá se sponzor. Je to škoda. Z filmu jsem si odnesla info o psích spřeženích, zmrzlé ruce a smutek, že na podporu tohoto druhu sportu nejsou peníze. Dávám čtyři hvězdy za snahu.