První zrádce (2019)

Defacto stejná zhovadilost jako předchozí Norimberk. Velmi silné téma ovšem natočeno tak nudně, že to snad hůře nejde. Silné scény (vrtulník v Brazílii & výbuch auta Falconeho na dálnici). Zbytek trapas. Soudní proces s ustavičnými italskými gesty je horší jak hledět na pavilon opic. Zloděj křičí chyťte zloděje. Nikdy více.

Čekal jsem víc. Spousta postav, o kterých prakticky nic nevím, takže mi jsou ukradené. Soudní spor, který vypadá spíš jako show, kterou nikdo ze zúčastněných nebere vážně. Spousta křiku. A nejspíš jsem se nakonec měl dojímat, že titulnímu mafiánovi bývalí kolegové vyvraždili rodinu. Dlouhá rekonstrukce skutečného případu je nakonec mnohem méně zajímavá než většina fikce na dané téma.

Asi bych úplně netvrdil, že je První zrádce strhujícím filmem o mafii. Určitě bych řekl, že z mafiánských filmů jsem viděl lepší. I proto, že mnohé snímky detailněji popisovaly praktiky mafie. Nejvíc asi zaujme fakt, že nešlo tentokrát o fantazii scénáristů, ale o skutečnou pravdu. Pro mě ale z filmu zůstávají takové smíšené pocity. Na jedné straně uspokojení nad tím, kolik mafiánů bylo po právu zavřeno, na druhé, jak se s Tommasem Buscettou zacházelo. On to totiž také nebyl žádný beránek a přesto k němu mnohokrát přistupovali, jako k dobrému člověku, který chce zavřít ty zlé mafiány a sám se úplně změnil, což jsem mu tak nějak ani na konci života nemohl uvěřit. Ačkoli T. Buscetta vzpomíná a retrospektivně se vracíme do minulosti, většinu z obviněných vidíme jen v soudní síni, jak se mezi sebou hašteří a obviňují mezi sebou. Jejich vzájemné zážitky se zrádcem nám ale zůstaly utajeny, takže je těžké si udělat relevantní obrázek.

Veľmi dobre natočený film zobrazujúci život člena Cosa Nostry, ale hlavne komplikovaný proces jej odsúdenia. Miešanie osobného pohľadu Tommasa Buscetty s celkovou atmosférou spoločnosti vytvára dramatickú koláž, ktorá s filmamiBožský,Sto dní v PalermealeboPaolo Borsellinotvorí mozaiku neľahkého boja organizovaným zločinom v Taliansku. Produkcia odviedla rovnako ako herci dobrú prácu, takže napriek tomu, že je film trochu dlhý, nestráca atmosféru a ani v súdnych pasážach nenudí. 75%

Pokud máte obličej jako Robert de Niro, Joe Pesci, Chazz Palminteri, nebo jako v tomto případě Pierfrancesco Favino, mafiánský film už je z poloviny hotový. Tentokrát velice rychle vyeskaloval a následně se houpal na vlnách střídajícího tempa a občas z psychologicko-kriminálního dramatu sklouzl k čiré (nevím, jak moc chtěné) komedii při scénách u soudu, který Italové nazývajíMaxiprocesso. I když Buscetta by neměl být vykreslován až takto s neskrývanými sympatiemi, tak za mě hodně dobrý, tohle je kinematografie.