Proutníci (1996)

Konverzačka o holkách a životě,kdy si jdete sednout s kámošema na pivko. Zde dostanete malinko jiný příběh, který dobře zahrají oba hlavní protagonisté. Určitě si každý pamatuje z filmu scénu se záznamníkem, která pobavila.Inu jsem takový jaký jsem a čekat dva dny jako proč?Jinak utrhnutý konec v dialogu tedy zrovna nemusím. Když se na film naladíte a třeba něco podobného jste prožil, je dost možný že se tam najdete taky a třeba si půjdete zahrát i nhl v tom nic nedělání.70%

Utrápený humor, ktorý ostal skrytý ako Hojsík predteľacímmäsom. Fakt som ho hľadal, s lupu som pátral po pasáži, na ktorej sa zasmejem, ostala však len depresia a jedenúškrnz toho, ako chlapík zanechal objektu svojho záujmu desať odkazov na telefón za sebou. A vraj to je podľa skutočnosti, čo spolu chlapíci zažili. Tak to musela byť pekná nuda. Ešte ajswingersbolo fakt o swingu.

Americké nezávislé léto v praxi. Komediální drama, které jakoby na první pohled mlčelo, ale zároveň říká strašně moc. Lokální výpověď devadesátkové generace nezadaných dvacátníků ve světě, kde chtějí být, ale dost možná tam ani nepatří. Frustrovaný Jon Favreau, proutník Vince Vaughn, ozbrojený Patrick Van Horn, nebo neúspěšný Ron Livingston na začátku svých kariér pod vedení stejně nezkušeného Douga Limana….tohle jsou hollywoodské bary a jejich příběhy v době návratu swingu na scénu.

Začínalo to pozvolna, málem na vypnutí. Postupem času došlo ke zlepšení až na 3* (tak asi 65%). ZaujmeJon Favreauv roli Mika, rozhodně však i tím, že je autorem scénáře. Já si ho všiml hlavně v jeho filmu "Šéf" (kuchař), který i režíroval. To je rok 2014 a Jon je o poznání tlustší, má fousy a proto mi dlouho trvalo, než jsem ho v Mikovi poznal. Ten nakonec vyhraje boj s minulostí a vydá se za Lorraine, kterou hrajeHeather Graham, Trochu zklamání, že se objeví až na závěr filmu, moc si jí neužijeme. A to za rok bude ukazovat svoje vnady, pardon vlohy v  Boogie Nights. Ach jo.

Asi prvy Limanov film, ktory ma nenastval znicenym potencialom (aj ked si viem predstavit, ze Smith by z toho vytlkol este viac). Sled krutych (a s odstupom casu vtipnych) zivotnych pravd podavavanych uprimne a bez sentimentu. Herci super, atmosfera tiez. Akurat ta citacia Tarantina posobi ako past na oko. Finale krasne odpozorovane zo zivota. Som rad, ze nie som jediny, kto si tym presiel. 8/10