Lockdown (2021)

ZLocked Downse vyklubal velice příjemný snímek s ideální stopáží a perfektně trefeným obsazením hlavních rolí. Mnohem více mu sedí poloha komorního dramatu o dvou lidech chycených okolnostmi ve zvláštní situaci než styl heist filmu, který přichází v závěrečné části a trošičku tím kazí celkový dojem, film by si klidně vystačil i bez této zápletky. Emocionálně mě beztak více zasáhly jiné, dialogové scény než vcelku nevýrazná snaha o to přesvědčit diváka, že tahle linie mohla snad dopadnout jinak a hrdinové příběhu měli možnost se jinak rozhodnout. Vlastně asi chápu, že tím chtěl Doug Liman příběh okořenit, nepřišlo mi, že by však snímek dospěl k tomuto vyvrcholení úplně přirozeným způsobem a tím pádem to na mě úplně nezafungovalo. Duo Hathaway - Ejiofor je opravdu perfektní po všech stránkách, moc hezky se na ně dívá a Chiwetel má velice příjemný hlas, který se krásně poslouchá. Hudba je také velice sympatická a z portfolia kamerových záběrů se mi nejvíce líbily záběry na noční jízdu Londýnem na motorce, případně ty, ve kterých se vyskytuje Anne. Scéna zahrnutá v titulcích potěšila.

"Jdu do země nemrtvých koupit nějaký mlíko." Českej lockdown mě neskutečně štval a anglickej Lockdown se tomuto pocitu neskutečně blížil. Koronavirus zkrátka světu dal domácí vězení, vyhazovy z práce a nekonečný hádky o nebezpečnosti viru. A já idiot jsem se na to ještě musel podívat ve filmu. Moje chyba. Tak jsem se pokusil najít nějaký pozitiva a byly přesně dvě: možnost objevení Afghánistánu za sušákem a vysmátí se do ksichtu globálnímu monolitu. Já vím, není toho moc, ale kde nic není, tam ani covid nebere.

Lockdown je zatím asi tím nejtypičtějším snímkem této koronavirové doby, ve kterém se setkáváme se všemi reálnými skutečnostmi, se kterými se většina z nás potýkala, tudíž právě lockdownem a vším, co k tomu patřilo. Tvůrci se zde každopádně přímo zaměřili na možná i tu nejčastější věc, a to dopad této krize na partnerský život, kdy ono odříznutí od zbytku světa neustálo spousta a spousta párů, takže tu máme konflikty všeho druhu, hádky, výčitky, vyhrabávání kostlivců ze skříní atd., no a toto vše v podstatě zahrnuje první hodinka filmu. Poté ovšem dojde k dějovému zvratu a tvůrci se v druhé polovině zaměřili na ,,akci,, , ovšem význam slova akce je zde přiměřený k dané situaci, takže za onu akci mám na mysli pohyb mimo bydliště. Kupodivu mě osobně ale více sedla ta úvodní, tedy domácí pasáž, která měla náboj, emoce a vyznívala přesvědčivě, kdežto závěr se zvrhl do takové nějaké rádoby promyšlené a překvapivé podívané, kterou ovšem vzhledem k předcházejícímu dění musím považovat za zcela nevhodnou a myslím, že kdyby se tvůrci zdržovali po celou dobu jen doma, udělali by lépe. Zásadní vliv na působivost celého filmu zde pak má každopádně casting, což je vzhledem k obsahu filmu ale i dost pochopitelné, jelikož je to celé především o postavách a dialozích, a v tomto ohledu nemám problém, Hathaway i Ejiofor jsou výrazní a sympatičtí herci, ale jen tak mimochodem si neodpustím rýpnutí, že zas moc nechápu, proč se tu muselo jednat o smíšený pár, nic tedy proti, ale já v tom vidím od tvůrců zase jen současnou trendovou podlézavost publiku. Tvůrci Lockdownu ale zkrátka jen využili současné situace k natočení lockdownového filmu, a i když se ve výsledku nakonec nejedná o vůbec špatnou podívanou, tak pravdou ale zároveň je i fakt, že je to především jen taková odlehčená dramatická hříčka, než nějaký ambiciózní filmový projekt.

Na boj proti pandémii pozitívnym spôsobom. Mňa táto tak trochu screw ball romanca zasadená do lockdownu v Londýne bavila a asi je to tým, že sa pri nej zrejme nadpriemerne bavili aj herci. Anne aj Chiwetel si svoje postavy nesmierne užívajú, až človek zabudne na pripečeného Bena Kingsleyho, ktorý nepozná Edgara Allana Poea. Trochu škoda toho prekombinovaného záveru, kde našim hrdinom prechádzali veci akýmsi podivným spôsobom, práve od finále som očakával skvelé zaklincovanie pre mňa osobne príjemného filmu. Takže nakoniec "len" za silné tri.

Na tento film som sa celkom tešila, že konečne nejaký nový film v dobe, keď sa nedá chodiť do kina a zo situácie, ktorá je momentálne každému vlastná. Film má dobré herecké obsadenie, ale zozačiatku sa rozbiehal pomaly, trochu nudne. Avšak, aj to je realita bežných dní, stereotypu, aký každý poznáme v dobe, keď sme dlho doma, v karanténe. Objavujú sa problémy, riešia sa vzťahy a na povrch sa dostávajú emócie. A nakoniec príde nečakaná situácia, ktorá vyzerá, že všetko zničí, ale práve tá možno všetko vyrieši. A tak môžem zhodnotiť, že na záver som bola s filmom spokojná a môžem skonštatovať, že to bolo fajn.