Probuzení mumie (1980)

Už dlouho hledám fajn pohodový horor z prostředí Egypta, a tento film to splňuje. Určitě bych to nenazývala hororem ale spíš dramatem. Od počátku je dost jasné jak to celé skončí ale divák čeká zda to ten taťka fakt udělá. Závěr byl skvělej ale přijde mi škoda že když na tohle čekáte celý film, tak pak se "mumie" objeví na pár sekund a je konec, což je velká škoda. Kdyby místo gradace příběhu, byla půlka filmu o tom co tedy na zemi tahle královna spáchá, asi to bylo zábavnější. I tak ale velmi pozitivně hodnotím exteriéry, celkovou Egyptskou atmosféru která opravdu ze snímků doslova dýchá a i herci mě poměrně potěšili.

Ech, videl som to, dokonca niekoľkokrát, už v mladom veku, kedy som staroveké civilizácie, vrátane faraónskeho Egypta, doslova žral, a už vtedy ma to nudilo. Všeobecne a to napriek veľkej predstavivosti, ktorej málo stačí, ma neberú kadejaké filmy o kliatbach, kde nakoniec hrôza spočíva hlavne v tom, ako niekto pučí oči a snaží sa zahrať ako ho niečo posadlo. Také veci treba vedieť, a to sa podarilo iba hŕstke filmov. Atmosféra nočného múzea ale slušná.

Spíš než uzemňující hrůza je to jako ty stezky odvahy na táborech. Víte, že na vás někdo ve tmě bafne, ale než se tak stane jdete dějem po trase vytyčené rozvěšenými fáborky v podobě náznaků a postupného odhalování. Pro toho do vyrůstal ve videoklipové éře nekoukatelné, pro starší a pokročilé uspokojivě pomalé a pečlivé v budování atmosféry i příběhu.

Podobně jako uživatel tron jsem tenhle film viděl poprvé někdy v devadesátkách ... a i když už ani tenkrát mě to nějak extra neohromilo, tak zajímavé bylo, že jsem si pak některé scény pamatoval ještě dlouhá léta. Nyní jsem na to náhodou narazil na Netflixu a dal si po letech repete. No ...určitě se nejedná o vyložený průšvih, ale musím říct, že se mi při sledování vybavil citát z Červeného Trpaslíka, konkrétně z epizody Legie: "celek je víc, než prostý součet jeho částí". Ten film má totiž "na papíře" všechny předpoklady k tomu, aby to byl opravdu dobrý mysteriózní horor - klasickou předlohu, výbornou kameru, dostatečně "ominous" soundtrack, solidní casting a  velmi atraktivní lokace. Bohužel se to ale nějak úplně nepovedlo poskládat do dobře funkčního celku. Hlavně druhá polovina filmu je bohužel docela nudná a ani samotné finále to nezachrání. Možná to mohlo být lepší, kdyby scénáristu a rejžu napadlo dát tam ještě třeba aspoň jednu, dvě pořádné lekačky ...nebo nějakou vizi (třeba jen krátkou scénu ve snu) toho, jak to bylo v minulosti? Nebo se možná Charlton Heston dostatečně "nepoložil" do role? Nebo měla Stephanie Zimbalist málo charismatu a nevypadala dost "spooky"? Těžko říct, možná film táhne dolů od každé věci trochu. Takže s odřenýma ušima tři hvězdy - hlavně za první polovinu filmu, lokace a kameru.

The Awakeningsom videl v prvej polovici 90. rokov ako malý a pamätám si dodnes to ozrutné sklamanie, že som namiesto hororu o vražednej múmii dostal mysterióznu drámu s Charltonom Hestonom. Ani po desaťročiach som na tento anglický film nezabudol. Čím som bol starší, tým viac ma paradoxne lákalo znova si ho pozrieť. Zaujímalo ma, ako sa naň budem pozerať v dospelosti. Repríza sa mi podarila až v roku 2022 (!) a musím neprekvapivo skonštatovať, že to, čo sa mi vtedy nepáčilo, ma teraz oslovilo a naopak zabijacke scény sú síce prekvapivo ešte i dnes vcelku drsné, ale tie ma v konečnom efekte bavili menej. Naopak, dnes oceňujem nepríjemne tiesnivú atmosféru a s ňou súvisiacu skvelú egyptskú výpravu. Režisérovi Newellovi sa podarilo docieliť taký ten nepríjemný pocit, aký má človek v cudzej krajine, ktorej mentalitu a zvyky pozná skôr z kníh a teórie, než z praxe a hoc aj rozumie reči miestnych obyvateľov, cíti, že sa naňho stále pozerajú čiastočne pomedzi prsty. Snímke veľmi veľa dáva to, že sa odohráva na typických miestach ako púšť, pyramída, múzeá.  V tomto smere treba spomenúť mená kameramana Jacka Cardiffa (Africká kráľovná, Rambo II) a hudobného skladateľa Claudea Bollinga (Muž z Acapulca), ktorí na tvorbe autentickej, silnej, mrazivej atmosféry, zjavne mali nemalý podiel. Múmia iba leží, je obviazaná a zjavne mŕtva (?), ale napriek tomu vzbudzuje obavy, ba dokonca až nervozitu a hrôzu, keďže sa zdá, že temer každý, kto sa s ňou dostane do kontaktu, je prekliaty a skôr alebo neskôr za drastických okolností zomiera. V tomto smere snímka pripomína mixRosemary má dieťa(príchod čohosi zlého a nadprirodzeného na tento svet) aPrichádza Satan!resp.Dotyk Medúzy(nepravdepodobné, brutálne úmrtia každého, kto zlu stojí v ceste). Čo je divné, lebo oficiálne vznikla podľa prastarej poviedky duchovného otcaDraculu,Brama Stokera. Sú úsmevné dobové plagáty, ktoré sa zjavne film snažili predať ako horor o oživenej múmii, ale výsledok fakt od tohto klamlivého tvrdenia vážne už azda ani vzdialenejší byť nemohol. Mne sa to páčilo, určite sa mi to páčilo viac, ako v 90. rokoch, ale musím uznať, že hoci film nie je dlhý (hodina štyridsať aj s titulkami), ku koncu predsa len nudí a stagnuje. To je paradoxné, lebo práve vtedy sa udalosti rozhýbu. Kým však dovtedy len nenápadne postávali v tmavom kúte a zákerne nás pozorovali, bolo to pôsobivejšie.