Princ Mamánek (2022)

Pohádka, která neví, jestli je pro děti anebo pro dospělé a to je její velká slabina. Kdyby totiž to mělo být jakože pro dospělé, mohlo by to jít ještě víc do existenciální hloubky a méně pitvoření a zbytečných pohádkovských manýrů dneška. Přehnané čarodějnice, skvělý Javorský a kéž by to šlo do hloubky ještě víc a mohla to být epická slovanská báje o životě a smrti, hodna uznání. Takhle to zvostalo na půli cesty...škoda.

Každý máme nějaký ten sen… Já měl třeba v rámci 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech touhu potkat někde na ulici Benicia Del Tora, zatímco tuzemský herec Jan Budař (se kterým jsem v místě prohodil pár slov, o která evidentně vůbec nestál) na stejném ročníku festivalu hovořil o svém splněném snu: pohádce, která vznikla podle jeho knihy, navíc nestál jen za scénářem, ale byl i režisérem, autorem hudby, sháněl peníze a ujal se hlavní role vznešeného prince, kopýtka, které rodiče tak dlouho opečovávali, až vůbec netušil, jak vypadá skutečný život za hradbami zámku. A vlastně ani opačné pohlaví ho vůbec nezajímá. Po boku živočišného rytíře Ondřeje Vetchého musí do světa. Nesourodá dvojice potkává více či méně zajímavé postavy a Budař tak trochu přeřazuje rychlosti, aby uspokojil všechny cílové skupiny. Každopádně žádné velké pitvoření ani laciný kýč, což mnozí ocení. Občas je to milé, občas ztřeštěné, jindy utahané, následně hororové i trochu halucinogenní. A samotné závěrečné dějství je pak vším, jen ne pohádkou. Budař na ty klasické současné zvysoka kašle, jde si svou vlastní cestou, ale místy je to fakt bizár.

Na pohádky jsem už docela starý, takže asi neumím úplně dobře posoudit, co se dnešním dětem líbí. Už si skoro nepamatuju, co se líbilo mně. I když mám takový pocit, že si tehdejší černobílé televizní pohádky se současnou filmovou tvorbou v ničem nezadají. Každopádně plešatý pan Budař jako princ po boku vrchního rusobijce Vetchého nevěstí nic dobrého a jsem proto překvapen, že to nedopadlo úplně katastrofálně. A pointa? Pokud se vůbec dá nějaká najít, pak je to nejspíš toto: Pokud chcete vegetit v mamahotelu, neserte fotra! Zejména když je to král.

Pohádka pro dospělejší publikum. Líbilo se mi to hodně, kromě jako asi každému ony šišlající čarodějnice.. Scény s Vladimírem Javorským alias Bořkem Vávrou byly skvělé, jak v hostinci , tak i setkání s princem v říši posmrtné. Skvělá hudba i píseň v závěrečných titulcích plus skvělý herci Martin Huba, Jana Nagyová, Ondra Vetchý či zmiňovaný V. Javorský. Jan Budař mě bavil a Veronika K. K. byla pro film velice dobrá volba.

Neobvyklé, zajímavé, hluboké, skoro pro dospělé. Dobrá práce. Jana Budaře můžu zejména od Czech Made Mana a také od toho, co si namazal na prsa tu krávu Telecí. Mám výhrady k pitvořícím se čarodějnicím a věčně nalitému a řvoucímu Vetchému. Vlastně celá pasáž z hospody by mohla být zkrácena na desetinu a dojem z filmu by kalili jen Slováci se svou měkkou výslovností, jakoby u nás nebylo dost kvalitních herců, kteří umí vyslovit š. Každopádně, pohádka je vysoko nad průměrem většiny tvorby posledních desetiletí. Dávám pět hvězd, protože tak nízké hodnocení, co má, si nezaslouží.