Prezidentka (2024)

Hodnotím film, nie prezidentku. Tá mala tú smolu, že (nielen) doba jej prezidentovania je všeobecne známy príbeh horší ako kdejaká tragédia, v ktorom sa ona snažila reprezentovať slušnosť v politickom prostredí plnom egomaniakov, pokrytcov a zločincov a v krajine dlhodobo zhrubnutej a s výraznom podielom viac či menej osprosteného obyvateľstva s volebným právom. ___ "V tej komplikovanej situácií, ktorou sme obklopení, je aj normálnosť hrdinstvom."

Asi som rád, že som to videl, ale úprimne, sledovať slovenskú politiku je sebaubližovanie. Každopádne pani Zuzana Čaputová bola najlepším slovenským prezidentom a bohužiaľ to vyzerá tak, že na dlhú dobu ním aj ostane. Keď človek pozerá dokument, musí si dávať dosť veľký pozor na to, aby pri hodnotení neskĺzol k hodnoteniu človeka/osobnosti, alebo aby nehodnotil jeho životnú cestu, pretože po správnosti by mal hodnotiť kvalitu samotného dokumentu, to ako bol natočený a či mu dal všetko, čo od neho očakával a požadoval. Mne sa práve páčil spôsob akým bol dokument poňatý. V podstate od posledných chvíľ pred vyhlásením výsledkov volieb až do konca. DO KONCA. Zhrnúť päť rokov do hodiny a trištvrte je záhul, preto myslím, že zvolená forma sadla. U mňa to iba dokreslilo čo som napísal vyššie v druhej vete. Ďakujem Pani Prezidentka 👍👍👍.

Přiznám se bez mučení, že české ani zahraniční politické dění příliš nesleduji, kariéru Zuzany Čaputové jsem ale samozřejmě zaregistrovala a zajímal mě bližší pohled na život první ženy, která na Slovensku zastávala nejvyšší ústavní funkci. Slabší a méně záživné momenty střídaly ty silnější (úmrtí Zuzanina tatínka během návštěvy papeže), přišlo mi ale, že dokument se z logických důvodů nepouští do příliš kontroverzních témat. Na jedno zhlédnutí ok.

Přišlo mi, že je celý dokument paní prezidentce nakloněn, takže se nejedná o hodnotné dílo, které by objektivně hodnotilo její politickou roli. Jelikož je pro mě strana, ze které vzešla, tedy Progresivné Slovensko, ideologicky nepřijatelná, je pro mě nevolitelná i paní prezidentka Čaputová. Je veliká škoda, že se nejedná o politický dokument, ale o propagandu a snahu budovat kult osobnosti. Zajímá mě dokument o každé osobě z vrcholové politiky 20. a 21. století, ale pouze objektivní podání, bez sebemenšího náznaku náklonnosti. Věřím, že v soukromí bude paní prezidentka milý a v zásadě i hodný člověk, ale jako progresivistka vidí svět a společnost úplně jinak, než já. Pokud zůstaneme u žen v politice, tak obdivuji Margaret Thatcherovou nebo Goldu Meirovou, na rozdíl od Zuzany Čaputové, která je především produktem progresivistického mainstreamu, stejně, jako Petr Pavel.

Zuzana Čaputová je Prezidentka, kterou jsem Slovákům upřímně záviděla. Film dokument o ní je spojený s politikou, protože to holt byla její funkce. A tím budí rozporuplné pocity. Co mě se týče, tak já jsem nadšená. A proč?
Ukazuje ji útržkovitě, není to film se scénářem, dopředu naplánovaný. Rozhodně byla vystřihnutá selhání, ale to mi nevadí. Pro mne to totiž byla pohádková ukázka boje dobra se zlem. Parafrázuji Vysockého - Jasně že nakonec zvítězí dobro, ale až dokáže to, co dokáže zlo... 
Na začátku jsem chvilku tápala, než jsem si zvykla na skoky v ději. A pak se nechala pohltit, nevnímala čas, byly jen emoce, myšlenky, úžas. Rozhodla jsem se nevidět Prezidentku jako politický dokument, ale jako pohádku. A přestože jsou to už tři týdny, stále nad ním přemýšlím. Ano, takhle to v životě chodí a zlo mnohdy v rouše beránčím vítězí, ale... To mi nesmí vzít duši. Prezidentka ve funkci skončila vyčerpaná, ale s rovnou páteří. To je poselství, pro které film hodnotím o jednu hvězdu výš, tedy za pět.