Poslední Mohykán (1965)

Reinlova klasická filmová mayovka z 19. století našroubovaná na knižní předlohu odehrávající se v 18. století  v Americe před  americkou válkou o nezávislost.  Od klasických mayovek se pak rovněž odklání svým vcelku překotným způsobem vyprávění. Na škodu to výrazně není, zejména příznivci akčních jednohubek si přijdou na své, protože akcí a přestřelkami tu Reinl rozhodně nešetří a pořád se něco děje.  Karin Dor je pak velkou ozdobou celého filmu, byť prostoru se jí zase tolik nedostává, Trochu zklamáním jsou dost nevýrazné ústřední postavy Unkase a Sokolího oka, ale vše se v dobré obrátí špatným koncem. Tři šípy do hrudi...

Vzhledem k tomu, že Harald Reinl je slušný machr na indiánky, nechala jsem se ukecat. Tak předně nečekejte děj, na jaký jste zvyklý, včetně časového posunu. I tak to byl film velmi slušný, se spoustou akce, cválajících koní, Mohykánem skutečně indiánského vzhledu se slušnou figurou, Sokolím okem vzhledu bisexuála, hubaté Karin Dor a vůbec všechno mělo být, tak jak v pravé indiánce být má, tedy kromě velmi rušivé hudby, kde dechové nástroje přehlušily totálně všechno a vypadalo to spíše na boření hradeb Jericha než vojenské pevnosti. A to šla hvězda dolů, bohužel.

Harald Reinl vzal jinou indiánku než tu od Maye, zasadil ji do jiného období a místa než je původní předloha a udělal takového druhého Vinnetoua a Old Shatterhanda, ale s jinými jmény - tedy Čingasčug a Sokolí oko. Jinak děj je opět jen volbě inspirován předlohou, stejně jako jeho Mayovky. Nicméně podívaná je opět parádní. Možná ti, kteří tu nevidí svého Pierre Brice jako pokrevního bratra, ale vidí jiného herce, tak můžou být zklamáni. Ale to taky není příběh o těchto bratrech, ale jiných dvou. Opět tu ale máme krásnou Karin Dor. Tentokrát jako Kora. Tato poloha ji sekne.

No co dodat, hodně špatné. Vinetoua máme spjatého s patetickým českým dabingem určeným především dětem pod deset, navíc charisma dobrých a krásných hrdinů se nedá popřít. Tohle jsem viděl v originálním jazyce, takže vyplynulo na povrch mizerné herectví většiny hlavních postav. Už dát roli Sokolího Oka Steffenovi, jehož nenadání možná přežijí spaghetti westerny, ukazuje na zoufalost, kterou drží nad odpadem jen ten konec. Takový jsem nečkal po tom, jak Reinl análně znásilnil románovou předlohu. Výprava mizerná (jak jinak), herci nezajímaví (kdyby byl alespoň Kinski nebo Horst Frank!), akce nezajímavá. Pokud o tom nemusíte psát článek, tak se na to nedívejte.

Posledný mohykán trochu (alebo o dosť) inak, ako to poznáme z filmu, ktorý sa natočil o 28 rokov neskôr. V niektorých momentoch ani nie na škodu - vysoké skalisté hory a prašné prérie pod kopytami koní dodávajú westernovskú atmosféru. Príbeh obstojí rovnako, na akciu sa pozerá veľmi dobre. Záporom sú nevýrazní herci, zaujme iba hlavný záporák - náčelník Muongov; tiež hudba je miestami kostrbatá. Každopádne, vinnetuovky dopadli Reinlovi oveľa lepšie. Hodnotenie: 65%