Poslední dobrodružství: Jak vznikaly Stranger Things 5 (2026)

Wow. Oveľa lepšie než samotná slabá piata séria (a asi aj lepšie než tretia a štvrtá). Toto „making of“ pôsobí ako dôstojná rozlúčka plná nostalgie a fascinujúcich pohľadov do zákulisia natáčania finále. Film ma opäť utvrdil, že začiatky tohto fenoménu boli skutočne výnimočné. Keď ukazovali kulisy, zábery či prvé herecké konkurzy z prvej série všetko malo silnú atmosféru, hĺbku, textúru a hlavne jasnú víziu. Každý detail mal svoj význam a celé to pôsobilo premyslene a autenticky. O to výraznejší je kontrast s piatou sériou, ktorá pôsobí, akoby bola zbúchaná na kolene, bez jasného scenára a za pochodu. Napriek tomu však treba zložiť klobúk dole pred obrovským množstvom práce, ktoré do finále tvorcovia vložili najmä čo sa týka kulís, maskérskych efektov, vizuálnych efektov a samozrejme do vedenia hercov. Tí ukázali, že skutočne mali dobrú chémiu aj keď (hlavné nedokumentárne) kamery nebežali. Ďalšie plusové body za to, že bol ukázaný aj stres a frustrácia na placi. Proste tá posledná snaha pred tým ako keď už chcem niečo doraziť a mať to za sebou. Veľmi ma potešilo aj nahliadnutie do histórie tvorcov a pripomenutie všetkých vplyvov a inšpirácií, ktoré stáli za vznikom Stranger Things. Práve tieto momenty dávajú aspoň pre mňa tomuto celému hlbší rozmer a ukazujú, prečo si tento seriál získal taký silný kultúrny status vo svete aj keď u mňa osobne nenaplnil očakávania.

Rešpekt Dufferovcom, že pustili zo zákulisia aj nepríjemné momenty, ktoré ich počas natáčania sprevádzali a ktoré ich popravde nevykreslili moc v dobrom svetle. Človek sa nevie zbaviť pocitu, že to celé nejak podcenili a odflákli. Veď mať medzi sériami pauzu 3 roky a začať natáčať bez scenáru k poslednej epizóde, to je neodpustiteľné. Taktiež bolo fajn vidieť ako sa v dnešnej dobe natáčajú veľkoprodukcie v Georgii. Milión Gen Z pracovníkov s kávičkami v ruke, pohodička, režiséri sa tam prechádzajú s iPhonmi v ruke a s nadšením si fotia makeupy na hercoch, no proste lážo plážo :)

„Fajn. Teraz to už len natočiť.“ Únava (a možno i trocha toho starého dobrého otrávenia, vyhorenia a ponorkovej choroby). To je to, čo som z tohto dokumentu cítil. Je to pre mňa vztýčený varovný prst. Aby si dal umelec pozor, aby nedopadol takto. Ako (u)štvaná zver, ktorej sa do toho vlastne už ani nechce a ktorá stratila zápal a lásku pre vec. Lež psy štekajú, karavána musí ísť ďalej. Stúpajú ambície, rozpočty a očakávania, ale súmerne s tým mrazivo klesá úroveň scenárov, hoc tvorcovia (ako inak) vravia presný opak. Pripomenulo mi to moju komunikáciu s menším českým knižným vydavateľom, ktorý mi povedal vec, ktorá sa mi vtedy nepočúvala dobre. Vravel, že v príbehoch, ktoré som mu poslal, sa mu nepáči jedna vec. Že používam postavy ako figúrky na šachovnici. Niekde ich potrebujem/chcem mať a tak vymyslím spôsob, ako ich tam dostať. Takto ale život nefunguje. Tvorcovia Stranger Things priamo v dokumente explicitne vravia o tom, že postavu potrebujú dostať do nejakého psychického stavu a tak silou-mocou vymýšľajú scénu, prostredníctvom ktorej by sa im to malo podariť. To nie je správne. Ale nie o tom som chcel, to je len taká poznámka pod čiaru. Samotný seriál nevravím, že pre mňa znamená ozrutne veľa. Po prvých dvoch sériách v mojich očiach začal upadať, stagnovať. Je ale pravda, že v porovnaní s niektorými sračkovými seriálmi si i na samom konci udržal slušnú úroveň. Videl som všetky série a diely, takže som si vzal za morálnu (a inú) povinnosť pozrieť si aj tento dokument. Treba dodať, že 9 rokov nie je len tak niečo. Je to veľa. Týmto sa uzatvára istá kapitola našich diváckych životov. Je to z princípu silné a smutné, ale tak nejak pekne smutné. Čo sa dokumentu týka, treba povedať, že toto nie je klasický polhodinový (pseudo)dokument, kde každý každého chváli, uznanlivo potľapkáva po pleci (hoci...). Je to viac ako dvojhodinové monštrum, ktoré sa nebojí ukázať odvrátenejšiu stranu procesu a uvidíte viacero exkluzívnych záberov priamo z pľacu. Napr. si užijete pohľad na režiséra Vykúpenia z väznice Shawshank priamo v akcii. Mne sa najviac páčili spoločné čítačky. I keď čítali scenár plný klišé a predvídateľných okamihov, musím sa priznať, že to na mňa hlboko zapôsobilo a možno sa spolu s hercami i mne v oku objavila nejaká tá slza. Na veľkú nostalgiu sa nehrá, väčšina dokumentu je o v tom čase aktuálne vznikajúcej finálnej piatej sérii, je to ostatne spomenuté už priamo v názve. Ďakujeme. Hoc si myslím, že sa ešte uvidíme.

8/10| Definitivní tečka jak za finální sezónou, tak za celou sérií, za níž stojí dekádu trvající práce/dřina na projektu, který se z ambiciózního nápadu "poskládáme všechny naše oblíbené filmy z 80s dohromady a natočíme to jako seriál" v průběhu pěti sezón proměnil ve výkladní skříň Netflixu a celosvětový popkulturní fenomén (minimálně na poli merchu:-)), svou formou samozřejmě nepřekvapí (napůl dokumentární pohled do zákulisí, napůl oslavné promo jak samotné série, tak lidí před i za kamerou v čele s Duffer bros.), přesto stojí za pozornost a v závěru dokáže vyloudit i nějakou tu slzičku. | Na poli struktury dokumentu se taktéž žádné překvapení nekoná. Rozhovory s vybranými osobnostmi z řad castingu (vzhledem k počtu vystupujících postav se dle očekávání zdaleka nedostane na všechny) i členy štábu se střídají se záběry z natáčení a zákulisí v průběhu pre-produkce a produkce (brainstorming v rámci writers room, čtené zkoušky, porady všeho druhu, logistika, příprava scén, výprava, kostýmy, make-up), přičemž sem tam padne nějaká zajímavá informace (dopisování scénáře k epizodám za pochodu, důvod hostujících režisérů) a sem tam nějaká nezajímavá fráze, typická pro podobný bonusový obsah (všichni na place jsou jedna velká rodina a navzdory obřímu tlaku ze sebe vydávají to nejlepší). | Z čehož vyplývá, že na fázi post-produkce bohužel vůbec nedojde, takže hudba, střih nebo triková stránka nedostanou v dokumentu žádný prostor. Což je minimálně v případě speciálních efektů velká škoda, protože fantastická jednozáběrová sekvence v polovině sezóny (neboli v předčasném finále:-)) je pokryta na dostatečném prostoru stran přípravy a natáčení scény, ovšem výsledné filmové kouzlo (spojení natočených záběrů do jednoho celku a doplnění cgi obsahu) vzniká až v post-produkci. Dojemná rozlučka na konci natáčení zmíněný nedostatek z části kompenzuje (hra na city, ale funguje to). |PeZet

"Hodně seriálových ság skončilo na tom, že poslední série byla katastrofa. Takhle my skončit nechceme a uděláme pro to maximum." nebo "Chtěli jsme velkolepé finále, které předčí všechna očekávání." Heh, fajn paradox. Když pominu, že 5. série je absolutní odpad a scénáristický brak, musím tomuto dokumentárnímu kousku uznat, že koukat na všechno to natáčení, kulisy, zákulisí a příběh kolem bylo celkem zábavné. Proto tedy zasloužené 3 hvězdy. Ale to zveličování veškeré Dufferovic práce a vyznění, jakože oni udělali ten nejlepší seriál a že nikdo jiný nedává svým dílům tolik práce, to už trochu degraduje celou atmosféru kolem seriálu. Ale notak hoši, do**bali jste si svou slibně rozjetou sérii a nejste středobod režisérského vesmíru...