Posedlost (2002)

Nádherná, strhující romance s hlubším přesahem napříč věky, kdy "chemie" mezi hlavními protagonisty Aaronem Eckhartem a Gwyneth Paltrow je téměř hmatatelná, a stejně tak je tomu i u druhého páru, mezi Jeremy Northamem a Jennifer Ehle.. Celkově velice krásné, přesvědčivé a dojemné - je to jeden z mých oblíbených romantických filmů ;)

Akademická červená knihovna provazuje utajenou dobovou romanci ženatého básníka a (lesbické) básnířky se současným pátráním literárních vědců, kteří se na základě nově objevených dopisů vydávají v jejích stopách (a také směrem k sobě). Příjemná sbližovací záležitost selhává přimícháním mělkého dramatu, zároveň nefungují jiné než ony lehké romantické emoce mezi dnešní dvojicí – uvolněným Aaronem a roztávající Gwyneth.

Nevím, jestli to měl být nějaký chabý pokus o návratu k slávě Důkazu, nicméně tenhle film o pseudointelektuálech a vykradačích hrobů i soukromí mě neuvěřitelně nudil. Tak, že se mi podařilo během něj čtyřikrát usnout. Nechápu, že se k tomu Paltrow a Eckhart upsali, asi peníze. Nicméně mě bavila aspoň myšlenka toho, jak Eckhart nosil celý film jedno vytahané tričko a jeden smradlavý svetr.

Tak tenhle klenot jsem viděl dvakrát. Nejdříve si jej pustil na HBO v English verzi a protože zaujal, druhý den česky. Včera to bylo za four stars, a dnes za pět hvězdiček. protože přece jen, v češtině lze všechny nuance a skryté významy prostě vnímat lépe. Film má několik "filosofických" rovin:
1) HISTORICKÁ - totéž, co prožíváme my, prožívali jiní, kteří už dávno odešli. A jejich svět byl stejně tak zajímavý, krásný a plný jako ten náš. Nersmíme na něj zapomínat.....Vše má svou kontinuitu, i Ty, já , oni....a krajina kolem nás.
2) CIVILIZAČNÍ - to co je dnes kolem nás (špičková technika, elektronika) neznamená vůbec nic, protože důležité jsou především city a vztahy
3) CITOVÁ - vše má svou cenu, za kterou se musí nějak "zaplatit". I ten nejnádhernější vztah k člověku, kterého vroucně milujeme a může být pro nás dokonalým, není-li v rámci společenských pravidel, diktovaných prostředím a nepřekročitelných, může kromě štěstí znamenat i velkou bolest a utrpení.
A tohle vše naservírováno subtilně a laskavě krásnýma očima obou hlavních představitelů (Gwyneth & Aarona), doplněné dojímavou hudbou až po závěrečné titulky, fakt stojí (pro přemýšlivé bytosti :-) za vidění.

Gwyneth je krásná, obzvláště když rozpustí své zlaté vlasy a do filmu se celkem dobře typově hodila. Aarona mám mnohem radši, když v LA hubí emzáky místo toho aby vyčerpaně hloubal nad tou či onou kudrdlinkou 150 let starých vešů a jako chlap se tu u mně tedy zcela znemožnil ! :-). Tvůrci filmu nám předhodili Viktoriánský přeslazený bonbónek, který i když byl dobře zabalen v krabici a uložen pod zemí, nechutná tak jak vypadá. Vlastně z něj zbyl jen takový prázdný obal, otisk času. Uvnitř nic. Film jmenující se posedlost by měl nabídnout mnohem více nežjen nudu, nudu a nudu. Za mne jsou to jen dva zapečetěné dopisy. * *