Polibek upíra (1988)

Viděno na Festivalu otrlého diváka 2026.
Film, u kterého jsem se smála, a zároveň jsem se styděla za to, že se směju. Vůbec nevím, co to mělo být. V rámci Festivalu na to člověk kouká s očekáváním absurdní komedie, ale měla to být absurdní komedie? Měla by být komika vystavěna na tom, že se někomu rozjíždí nějaká duševní nemoc nebo psychotická epizoda a dotyčný za sebou zanechává oběti?

21. Festival otrlého diváka- Popravdě, nebýt v hlavní roli Nicolas Cage, je celý film sotva poloviční a možná ani to ne. Takhle ale výsledek dopadl nejlépe jak mohl, protože Cageovo hysterické přehrávání tomu dodalo vše, co gagy samotného scénáře nezvládly - a to si ještě myslím, že ikonické gagy tomu musel dodat on svými výrazy a projevy, přičemž i gag s abecedou bych věřil, že přidal on sám. Ale tady má roli vyloženě na tělo, když hraje totálně nesympatického magora, který je příšerný šéf, lidsky i morálně nesnesitelný a zároveň se mu zjevuje půvabná upírka, která ho možná proměnila... pokud kdy byla. Že je scénář slabší a ne zrovna povedený svědčí i slabý závěr, který jakoby nevěděl kde skončit, tak naprosto random uzavírá veškeré dějové linie a pak nemá ani pořádnou katarzi. Vůbec má problém zaujmout k Peterovi v závěru jakékoli stanovisko, byť je to pořád hlavně bezpáteřní zmetek... Jinak je to zvláštní a ujetý osmdesátkový horor, který stojí za pozornost už jen svým námětem. Ale jak už jsem psal, celé to dělá hlavně Cage, protože, jak i na projekci zaznělo, bez něj by to asi dost zapadlo. Jenže tam je a díky tomu nezapadlo, tím pádem jsem to mohl vidět, tím pádem jsem u toho skvěle bavil a i přes veškeré nedotaženosti tomu rád dám čtyři hvězdy.(Kino Aero, Praha)Slabé 4*

Viděno podruhé, nyní v rámci festivalu Otrlého Diváka a bylo to super, i když jsem byl nakonec nucen dát o hvězdičku méně (prvně jsem dal pět *). Hlavně kvůli tomu, že filmu občas spadne řetěz a závěr by klidně snesl zkrácení o deset minut. Mimo to jde ale o skvělou suchou komedii, kde řádí maniakální Cage, který naprosto fenomenálně ukazuje postupný rozpad psychiky své postavy. Na povrchu působí jako vyrovnaný byznysmen, zatímco divák postupně sleduje, jak se dere ven jeho pravé já. Je tu několik výborně vygradovaných vtipů, trefné odkazy na Dracula filmy a hlavně Cage, který si krade každou scénu pro sebe svými kreacemi. Po tomhle se vůbec nedivím, že si Draculu později opravdu zahrál. Miluju to. Škoda jen té stopáže — právě suchost humoru a celkové režie místy způsobuje pár hluchých míst a zbytečně natažený konec. 8/10

Jsem rád že zde nebudu s maximálním hodnocením sám. Nicolas Cage je opravdu fenomenální a je na hraně svého mládí a dospělosti, protože občas připomíná předchozí filmy, občas pozdější. Jeho výjevy, strádání, postoje, záchvaty, no prostě vše je to velmi zajímavé a pro mě jako fanouška duchařin a upířin ideální. Nicméně se v tom najde i pár vad. Začátek byl velmi fajn, postupný, sice to mohlo být více učesané, ale ok, později už jako upír mi přišlo že se to malinko zaseklo a deska hrála stále totéž. Konec se tak nějak dal čekat a byl fenomenální. Bacha na velký párátka.

Podle procentuálního hodnocení na databázi by neznalý divák mohl očekávat co se kvality týče, nižší tuctový průměr, opak je ale pravdou.  Hodnocení tak starého snímku bývá u části hodnotících ovlivněno nostalgií, další část se veze na vlně konformní stádnosti a pak jsou ti, kteří vnímají některé stránky filmu jako "provinilé potěšení"- jako něco, co se kouzlem nechtěného stalo zábavným. Polibek upíra je ve skutečnosti případ dokonale impotentního nedodělku, který ztroskotal na nadměrné ambicióznosti tvůrců a jejich neschopnosti žánrový mix, o který se pokoušeli, nějak ukočírovat. Ten kousek měl být vším a ve výsledku není ničím. Nefunguje komediální rovina ani psychologická stránka vyprávění, necítíte vzrušení ani bázeň. Zůstalo jen Cageovo přepjaté fyzické herectví, díky kterému získal zasloužený prostor v řadě komerčních a nebojím se říct vyloženě brakových titulech. Celkový dojem: 10% za Nicolase, to ostatní je vyloženě jalové.