Pokrm Bohů (1976)

Pokud jste viděli srandovní horor Mravenčí teror od stejného režiséra, pak vězte, že tohle má totožný (legrační) rukopis. Skutečná zvířata lezoucí po miniaturách, hloupý scénář, nesmyslné reakce postav, či hrozné dialogy. Ale ty hlouposti jsou k pobavení nejlepší. Postavy jezdí v džípu po ostrově plném přerostlých krys a jiné havěti z chaty do lesa a zpátky tak často, že odtud mohli dávno všichni vypadnout. Hlavního hrdinu napadnou obří slepice s kohoutem a on vyčítá majitelce pouze to zaútočení, aniž by se podivoval nad jejich nepřirozenou velikostí. Odpálená (mořská?) přehrada zaplaví chatu a na konci filmu vidíme, že chata je na kopci vysoko nad hladinou moře. Postavy se propadnou do podzemních tunelů vytvořených krysami a bědují, přičemž východ z tunelu je od nich tak 3 metry. Je tam toho hromada. A ty bláboly, které vypouští z pusy hlavní hrdina... Jedna z postav chce klíče od auta, aby mohl odjet pryč a hrdina spustí:" Dobře Bensingtone, dám ti tvé klíče zpátky, ale pokud to zkusíš a vezmeš nějaké z těchto lidí odsud před tím, než ti řeknu, že je to v pořádku, budeš bojovat s více než krysami chápeš?" P.S: Chtěl jsem dát aspoň jednu hvězdu, protože jsme se u toho fakt bavili, ale za to střílení nebohých skutečných krys samozřejmě nedám nic.

The Food of the Godsje Animal Attackem z roku 1976. Na jednom nejmenovaným ostrově se vyskytla zvířata abnormálních rozměrů. A to vosy, kohout, slepice, červi a zejména krysy. Trikově je to jako na houpačce. Něco působí hodně odflákle a směšně. Třeba jako útoky vos a něco se zase hodně povedlo. Většina útoků krys. Pro milovníky Animal Attacků by tenhle film měl být povinnost. Já sice tenhle hororovej subžánr až tak neyhledávám ale tenhle film jsem měl v merku už delší dobu a jsem rád, že jsem ho konečně viděl. Lepší 3hvězdy.

Zábavné béčkové potešeníčko. Pán režisér Gordon u mňa týmto filmom vôbec nezaostal za očakávaniami. Dodal presne to, čo sa od neho žiadalo. A ak niekto jeho filmografiu a tvorbu nepozná, automaticky film odsúdi. Debilné dialógy, hrozné herecké výkony ( jeden za všetky - Ralph Meeker ) a triky...pokiaľ nepríde na tie optické, kde je interakcia hercov a zvierat ( či záverečnej záplavy ), sú celkom v pohode. Je to naozaj hrozné, ale zábavné.

Srandovně špatný "monstr-horor" se vrhá hned na věc a kašle na nějaké úvodní představovačky. Proč se taky zabývat nadprůměrně hloupými postavami pronášejícími přiblblé průpovídky? Hejno přerostlých krys oblézající modýlek domečku vzbuzuje víc unavený úsměv než hrůzu, ovšem nevěřil jsem hlavně při jeho finální likvidaci (SPOILER: proražením "kdesi-se-vzaté" hráze oceánu (?) zaplavit usedlost (zjevně ležící na mírném, otevřeném svahu u lesa nad její úrovní) a ve vzniklém jezírku (??) hlodavce utopit :-D). Eko-poselství na váze značně ubírá střílení živých zvířátek v přímých "trikových" záběrech.

Na rozdiel od desiatok iných dobových sci-fi hororov, v ktorých sa monštrum objaví iba v krátkych záberoch v samotnom finále, The Food of the Gods je od počiatočných minút až do samého konca v podstate jeden nepretržitý animal attack. Hoci je fakt, že napríklad útok gigantických ôs nebol na svoju dobu žiaden trikový majsterštyk, Bert I. Gordon sympaticky odkryl všetky tromfy, ktoré mal k dispozícii a výsledok je z môjho pohľadu uspokojivý.