Po smrti (2015)

Päť osôb sa znenazdajky ocitne na tajuplnom ostrove a nemajú potuchy, kde sa nachádzajú. Ostrov vyzerá byť opustený a všetko, čo nájdu, je malý domček a vzdialený maják. Ďalším problémom je to, že ani jeden z nich nemá pulz. Postupom času zisťujú, že ostrov je poslednou možnosťou, ako úprimne olutovať hriechy zo svojho pozemského života. - AfterDeath má z duchovného hladiska velmi dobré spracovanie a mňa donútil trochu rozmýšlať o takýchto veciach, pretože myšlienky a zobrazenie sú spracované kvalitne. Nepáčili sa mi však herecké výkony a nezmyselné útoky čierneho oblaku. A v podstate sa mi nepáčilo takmer nič. Digitálne efekty vyzerali vhodné tak do rozprávky a dialógy tiež neboli ničím zaujímavé a celé to skoro pôsobilo ako zámerné naťahovanie. Použitý filter na mňa pôsobil rušivo, aj keď tu mal zrejme za úlohu navodiť depresívnejšiu atmosféru. Daniella Kertesz stratila vo World War Z len jednu ruku, takže tu sa pre istotu stráca celá. Musím spomenúť aj velmi pôsobivé prostredie, ktoré však podla mňa ponúkalo ovela viac možností, ale zostalo nevyužité, takže bolo málo efektívne. Ako režijný debut u hororu slušné, ale páni by sa zrejme mali orientovať iným smerom. + herečka z World War Z

Hodně pochmurná vize záhrobí. Současní teologové i esoterikové mají sklon malovat nám postmortalitu spíše v růžových barvách, ale tu a tam někteří naznačují, že to zas až taková idyla být nemusí. V jakémsi domku se sejde pět zemřelých osob: jeden muž a čtyři ženy. Chlápek a dvě ženské (jedna bílá, jedna mulatka) berou věci „easy“ a baví se souložením ve třech a pitím kořalky, která jim z milosti Boží nebo přispěním ďábelských sil nikdy nedochází. Třetí žena je depresivní a pokusí se o sebevraždu podřezaním tepen, ale bezúspěšně. Mulatka, která je nejinteligentnější, nastíní otázku: Jak může muž dostat erekci, když nikdo z nich nemá puls a v žilách jim neproudí krev? Bohužel není po ruce žádný Tomáš Akvinský, který by to jistě dokázal vysvětlit. Já bych řekl, že divy nebe jsou velké a mnohé, ale pekelné divy se jim téměř vyrovnají. Čtvrtou ženu, která do domu přišla jako poslední, souložení nebaví, tak aspoň prudí kecama. Posmrtné drama se rozjíždí... Jak to asi dopadne? Počet hvězdiček, jež zde byly filmu uděleny, naznačuje, že se jeho tvůrci moc nevytáhli. Přikládám záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o výměně těl (v noci 30. na 31. srpna 2025) - - -      Zemřel jsem a ocitl jsem se v bardu, které připomíná řecký Hádés. Je to nezměrný prostor, kde bloumá spousta lidí. Nikdo s nikým nemluví a mnozí z nich dokážou celé dny stát bez hnutí na jednom místě. Brzy jsem přišel na to, co z toho mají. Člověk totiž po smrti vidí svůj předchozí život do všech detailů a může se ve své mysli přesouvat do dnů či období, kdy se cítil šťastný, a prožívat tyto chvíle znovu. Také se takto přemisťuji. V bardu neexistují žádné potřeby, nemusí se pít, jíst ani spát, člověk necítí únavu ani bolest. Jen jedna věc mě štve. Mám jiné tělo, než jsem měl zaživa, a jsem potetovaný jak debil. Přijde ke mně nějaký chlápek a sdělí mi, že je jedním z andělů, kteří se o mě v mém životě starali. Možná by mi mohl s něčím pomoci i nyní.      Nejdřív jej zahrnu dotazy ohledně mého současného stavu a dozvím se, že lidstvo v krátké době (z hlediska věčnosti) ukončí svoji existenci. Žádná z lidských duší se už nebude znovu inkarnovat. Proto byla zjednodušena i organizace záhrobí. Už neexistuje žádné nebe, peklo ani ráj pro ty, kteří v něco takového věřili, a neexistují ani individuální mody postmortálního bytí. Nabízí se už jenom to, co vidím, a i to bude po smrti posledního člověka kompletně anihilováno. Obslužný personál byl už z větší části převelen jinam a stará se o bytosti na jiné planetě, kde nedávno vznikl inteligentní život. Proto je tady tak trochu zmatek a já jsem po příchodu do barda obdržel jiné tělo. Nyní by však byla šance si tělo vyměnit. Omylem mi totiž bylo vydáno tělo jednoho amerického rockera, no a právě teď sem přijela na výlet skupina amerických nebožtíků včetně toho, jemuž toto tělo patřilo, a on by ho rád získal zpátky. „Jak na výlet?“ divím se. „Oni mohou někam jezdit?“ Anděl se zatváří otráveně: „Jo, odvolali se na americkou ústavu, která jim prý zaručuje právo cestovat, navštěvovat koncerty a chodit do kina a prosadili si to. Sem přijeli na promítání jednoho filmu.“ Kdybych chtěl, zařídil by mi anděl setkání s oním rockerem. Těla si vyměníme stejně snadno, jako si člověk oblékne cizí bundu. Říkám, že to beru a ptám se, jestli bych nemohl jít i do toho kina. „Možná by to šlo,“ míní anděl, „ale varuji tě, bude se tam promítat muzikál.“(03.09.2025)(méně)(více)

„Po smrti“ je takový ten klasický snímek, který se vás snaží hned úvodu strhnout na svou stranu tím, že vám nabídne něco tajemného, něco zajímavého, co chcete vyřešit, do čeho chcete proniknout. Bohužel ani ten začátek není už tak originální, není to tak strhující, abyste skutečně dostali něco, co vás alespoň v té první části ohromí. Proto film nemůže udržet vaši pozornost ani ve druhé půli.(04.07.2016)

Uf. ⬇️ 0%(07.09.2023)

Nudné...1) Pěkný 24letý Sam Keeley (jediná mužská postava) to nezachrání.

2) Nesrovnatelně zajímavější ztvárnění podobného tématu najde čtenář v Sartrově hřeS vyloučením veřejnnosti, či divák v televizní adaptaci téhož.(01.02.2016)