Pět nocí u Freddyho 2 (2025)

Pět nocí u Freddyho 2 je rozhodně lepším počinem než jednička. Je děsivější, napínavější  a zábavnější. Hlavní příčinou je loutka Puppet, která když se převtělí do člověka, tak vypadá úžasně strašidelně. Další věc, která mě potěšila, je přítomnost obou vrahounků z Vřískotu Lillarda a Ulricha. Mile mě potěšilo vidět opět společně v jednom filmu, obzvlášť hororu. Pořád se sice jedná o horor pro náctileté a to spíše v té nižší věkové kategorii, ale dá se to natočit i hůř. Lehký nadprůměr si tenhle kousek určitě zaslouží.

Od Prvního dílu to bylo originální a nikdo nevěděl, co od toho má čekat. Zde však příběh totálně uhnul a z minulosti si vzal jenom postavy bez vysvětlení. Celý děj je hodně ,,kostrbatý" a někdy ani nedává smysl. Co je, ale ještě horší, že tvůrci se to celé snaží zachránit moderní lekací technikou, která jenom přihazuje ,,mini infarkty". Možná jediná pochvala jsou ty pěkně zpracované robotické postavy.Pěnička

Odmalička som mala rada strašenie a rada som sa bála. A Five Nights at Freddy’s a scéna v strašidelnej “pizzérii” mi pripomenulo detstvo a návštevu strašidelného domu v lunaparku, po ktorej iné deti nevedeli spávať, ale ja som bola nadšená, že som bola pozrieť svojich kamarátov. A práve tento horor mi v niečom pripomína tento strašidelný dom. Zaujal ma motív hracej skrinky, a robotické zvieratká, ktoré boli možno viac zlaté aj keď trochu strašidelné.

Tak se nám vrátila parta animatroniků a jo, je to opět bída jako minule.
Zápletka je jednoduchá, předvídatelná a ve výsledku i s "nečekaným" odhalením ve finále celkem stupidní. Dialogy téměř o ničem. Postavy ploché, nevýrazné a nezajímavé. Dalo by se říct, že je to naprosto identicky špatné jako jednička. A možná vás překvapim, ale neni tomu tak.
Jde sice o bizarní pokračování, ale má to pár prvků, které to lehce povznášejí nad jedničkou. Tou nejlepší a nejlépe vypadající věcí tu jsou opět animatronické loutky. Jak nové, tak i ty staré vypadají zkrátka skvěle a místy z nich jde i strach. Dále mě tu pak bavila pasáž, i když asi jen 5minutová, kde se konečně využívá pár prvků a předmětů ze samotných her, kdy Josh Hutcherson, který se znovu vrací jako Mike Schmidt, musí zůstat po určitou dobu v jisté místnosti a animatronici se pomalu přibližují. Film hned, tedy aspoň pro mě, získal jakýsi náboj a ten správný vibe z her. A kdyby se tohle více rozpracovalo, mohl by výsledný produkt vypadat možná o něco lépe. Ale bohužel.
Za co jsem byl také nesmírně rád, tak to, že nás tvůrci konečně ušetřili těch "divnosnových" a naprosto nepochopitelných pasáží, které zažíval Mike v prvním díle. Za to tu ale máme Vanessu (Elizabeth Lail), kterou pronásledují noční můry, ve kterých se připomíná jistá postava, což bylo aspoň lehce zajímavé a v dobrém slova smyslu nepříjemné.
Každopádně by si to určitě zasloužilo víc péče, ale ve výsledku jde o další brak, i když o něco málo lepší a aspoň se tu konečně využilo pár prvků z her. Jinak je to samozřejmě děsné, ale zajít do kina jednou za dva roky na takový výplach a oddechovku u které nemusíte přemýšlet, proč ne. A na to teasované pokračování určité zajdu.Celkem: 31%Pro srovnání: •Five Nights at Freddy's/ (2023) /(28%)

Ta nejvíc osmdesátková lokalita hororového světa má napodruhé nápadnější dobové asociace a zábavnější koncept, který přece skončil někde na půli cesty. Dvě generace lidí se hašteří s odkazem jednoho místa a naposledy se smějou roboti, s nimiž je tentokrát o něco větší sranda. Té mohlo být ale víc, jelikož hororem může být Freddy stále jen pro někoho, kdo žádný horor předtím neviděl.