Peacemaker (1997)

Akční thriller. Zrádná ruská jednotka ukradne devět jaderných hlavic z ruského nákladního vlaku a desátou hlavici odpálí, aby zakryla stopy. Celé to na první pohled vypadá jako nehoda. O výbuch se hned začnou zajímat Američané. Vyšetřování vede bezpečnostní šéfka Julia Kelly (Nikole Kidman), ke které je přidělen podplukovník Thomas Devoe (George Clooney). Zápletkou to trochu připomíná příběh od Toma Clancyho. Akce i napětí tu jsou a docela to funguje. Oba hlavní hrdinové jsou fajn. Dávám plus za výbuch atomovky, který vypadá obstojně. Mínusem je poměrně chabý padouch a slabší finále. Celkově spíš průměr. Zajímavosti: Natáčelo se hlavně na Slovensku. Toto je první film od studia DreamWorks Pictures.

V komiksovém DCU Gunn pracuje s tím, jak absurdní je dát jméno Peacemaker někomu, kdo je schopen pro mír kohokoliv zabít a cokoliv zničit. Jenže už to samotné slovo mírotvůrce, mi zní především díky USA nesmírně výhružně a špinavě. Ovšem tentokrát je to můj omyl.Biblická interpretace míru v písmu Matoušově 5:9 je jiná, než že je to "pouhá" absence konfliktu. Mír v Bibli, je vždy založen na spravedlnosti a pravdě. Tam, kde vládne spravedlnost a pravda, budete mít také mír. Bez těchto dvou ctností, prý trvalý mír není možný. Jenže v okamžiku, kdy jsou použita slova vládne a pravda, je zřejmé, že musíte mít moc a sílu si tu svou pravdu a moc udržet. Není to tedy totéž co pacifismus.Je to o schopnosti mír si vynutit. A Peacemaker je tím pádem ... . Na malou chvíli jsem věřil, že jsem v tomto filmu zachytil náznak kritiky světového policajtství USA a jakýsi protiválečný odér. A to i přestože se jedná o americký akční film ve stylu bondovek. Závěr mě vyvedl z omylu a zpětně si říkám, že ta věrohodná motivace záporáků, je jen záminka ukázat sílu těch, kteří je zneškodnili. Na konci jsem každou chvíli čekal, že záporák dostane během svého povídání kulku mezi oči. Je ale potřeba si uvědomit, že scénáře nepíší vlády ani vojáci, ale scénáristé a pokud se v nich objeví nějaké takové podtóny, jde jen o důsledek vlivu prostředí, ve kterém vyrůstají. Podobně jako s ním souvisí moje interpretace. V tomto případě tedy doporučuji vnímat Peacemakera jen jako další příběh o loupeži jaderného zařízení, což bylo zvlášť v osmdesátých a devadesátých letech oblíbené téma amerických akčních filmů.Určitě patří k těm lepším díky solidnímu scénářia zmiňované bondovské výpravě...spousta lokalit, techniky...úvodní scéna s vlaky byla velmi působivá a svůj díl má i obsazení Kidman a Clooneyho. Jeho charisma dokáže eliminovat i typicky americkou vojáčkovitost. Navíc oba velmi dobře kontrastují s nehollywoodskými herci, kterých bylo hodně a nikdo z nich, co se hereckého umu týče, si se slavnými kolegy nijak nezadal. Když tento film srovnám třeba sOperace: Zlomený šíp, která vyšla o rok dříve, tak scénář má Mírotvůrce výrazně lepší. A klidně můžu zajít ve srovnání i dál, protože mě bavil víc, než starší atomsafe bondovky. I proto hrst plutonia přihodím.PS: Do mrtvol se nekope, ale pokud bych si musel vybrat, raději bych se podruhé podíval na dynamického Peacemakera, než na několikanásobně dražší atompřebujelostMission: Impossible - Poslední zúčtování.

Snahu o geopolitickou reálnost při nasazení amerických "mírotvůrců" (zamezit akutní hrozbě plynoucí z ukradených ruských atomovek) stejně vždy podkopnulo "bondovsky" přímé řešení situace. Téměř konstantní akci presovala časová naléhavost (a Zimmerova hudba) celkem efektně především v závěrečném, intenzivním nahánění bomby v ulicích – skoro na 4. hvězdu.

V 90 letech mi tento "skvost" unikl. Nic jsem od toho nečekal, ale překvapilo jak moc špatné to je. Zvláštní rytmika v akčních scénách. Podivné žánrové rozkročení mezi akčním filmem a dramatem, které vůbec nefunguje. Celou dobu jsem si říkal, že kdyby Dreamworks najali Baye nebo někoho takového, tak to mohl být dobrá akční naháněčka s jadernou bombou. Takhle je to fakt příšerná bída.

Ano, je to americká blbost, téměř žádná věc ve filmu nedává smysl, ale vše nějakým zvláštním způsobem funguje dohromady, že jsem se po čas celého filmu bavil a ani si stupiditu jednotlivých scén moc nepřipouštěl. Navíc hudba Hanse Zimmera celé dění krásně podkreslovala a dokázala z filmu společně s hlavní hereckou dvojicí vyždímat maximum.