Pásky z Nagana (2018)

Vyprávění o partě, která se vydala do světa s hokejkami místo mečů a srdcem větším než zimní stadion a jak už to bývá, kde je srdce, tam se dějí věci neobyčejné. Záběry, které dokument skládá dohromady, mají v sobě cosi z kroniky, ne té suchopárné, ale té, kterou by si lidé předčítali u krbu a pokaždé se u ní pousmáli. Hráči zde nejsou jen hrdiny na ledě, ale i trochu rozpustilými kluky, kteří si navzdory slávě uchovali lidskost. Občas by se vyprávění mohlo na chvíli zastavit a dopřát si hlubší nádech, ale jeho síla spočívá právě v upřímnosti, a tak jsem odcházel s pocitem, že jsem byl svědkem něčeho, co se nestává každý den a možná ani každé století.

Po olympiáde som dostal strašnú chuť vidieť nejaký zázrak na ľade a konečne som sa dostal k Naganu. Výsledok je, že to skutočne zázrak aj bol. Fantasticky vyrozprávaný príbeh outsiderov, ktorí dokázali prekvapiť celý svet a poraziť jedného Goliáša za druhým. Zimomriavky a pocit eufórie a to Českému nároďáku nijak zvlášť nefandím. Chýbalo mi však troška viac hĺbky v natočení zápasov. Pridať viac na emóciách, nervoch a bolo by to skvelé. Hlavne pri finále si to pýtalo viac hrať na nervy. Celkovo ale veľká spokojnosť a ten paradox víťazného gólu od Svobodu je niečo, čo dokáže naozaj napísať len život.

ČeskýZázrak na leděv záživném dokumentárním provedení, který přesahuje hranice sportu. Těší mě, že se dozvídáme z rozhovorů i názory z "druhých břehů", byť třeba Gretzkyho názory o semifinále by mě nadmíru zajímaly, ale chápu, že sehnat ho bylo dost nejspíše nemožné. Nagano je bezpochyby takový náš národní klenot a díky zpracování Ondřeje Hudečka si ho v kvalitativní podobě užije naprosto každý. I ti, co neholdují hokeji. 5*

Někdy se říká, že brankář ukradl zápas. Hašek ukradl celý turnaj.Zábavný, dynamický dokument, který se nerozpouští v patosu (to jsem si nejspíš někde přečetl), a přesto jsem musel při koukání dělat, že mi něco spadlo do oka. Navíc v rychle se kutálející kostce podává ekonomické a historické souvislosti, které vedly k tomu, že Nagano bylo tím, čím bylo. Další kvalitou tvůrců je pak schopnost vybrat lidi, kteří trousí hard-boiled bonmoty jak od Raymonda Chandlera: „Vím, že na hrobě budu mít nápis -Ten blbec, co nechal při nájezdech Wayna Gretzkyho sedět-“ nebo „Jestli tohle s vámi nic nedělá, pak jste nejspíš mrtví“. A pak je tu ta roztomilá pointa, po které člověku dojde, že celý film je rámován příběhem jednoho z těch méně nápadných naganských hrdinů…

Super hokejový dokument mapující nejvetší triumf reprezentace v dějinách tohoto sportu, který se tučným písmem zapsal všem do paměti a rádi na něj vzpomínáme. Kdo to osobně zažil, tak si nostalgicky zavzpomínal, především na nervy drásající semifinálovou bitvu se super silnou Kanadou - ta byla prostě neskutečná. Hráči javorových listů v sobě dodnes nesou křivdu, že zápasy jako jsou tyto by rozhodně neměly rozhodovat nájezdy, na které oni sami nebyli zvyklí, ale neomezený počet prodkoužení ukončených gólem. Komentář píšu v době, kdy nás asi 4 měsíce čeká další olympijský turnaj a po nějaké době opět i s hráči NHL. Kéž by z toho byla nějaká medaile, ale bude to hodně těžké...9/10.