Pagwoedoen sanai (2010)

Napriek tomu, že divák nie je bezprostredne "svedkom" násilia, objavia sa pasáže, kedy snímok odhalí svoju drsnú stránku. Vlastne by sa dalo povedať, že celý film sa nesie v akomsi "ťažkom", spočiatku smutnom, v druhej polovici podivnom duchu, pričom odstupom času ako príbeh plynie, divák zostáva na pochybách a kladie si zásadnú otázku: "prečo vlastne toto všetko?" Zo samotného vysvetlenia sa chytám za hlavu. Popravde, čakal som kadečo, no toto určite nie, pričom z "originálneho" nápadu byť skrátka zaryto (Kórejsky) iný, cítim mierne sklamanie. Neviem ako to mám ohodnotiť ... skutočne. Tri? Štyri? Tri? ... ???

Je to dosť dobrý juhokórejský thriller. Má výborný príbeh o farárovi, ktorého dcéra bola unesená a keďže predanie výkupného nevyšlo, nezískal ju späť a tak sa z neho stal večne naštvaný muž, ktorý sa s tým vyrovnal po svojom a odišiel z cirkvi a prišiel aj o ženu, ale keď sa po rokoch únosca znovu ozve a chce ešte uskutočniť výmenu, muž znovu získa nádej a chce zachrániť dcéru za každú cenu. So spracovaním som nadmieru spokojný, dej je síce dosť jednoduchý, až tak moc sa tu toho neudeje a navyše chýbajú aj nejaké výraznejšie prekvapenia, ale filmu to vôbec neuškodilo, pôsobí dosť dynamicky, ponúkne niekoľko zaujímavých situácií, no hlavne má perfektného hlavného hrdinu, ktorý väčšinu filmu bez problémov ťahá, druhá polovica už síce je o trochu menej zaujímavá a ku koncu už filmu začne dochádzať dych, ale našťastie je nadmieru zaujímavý celý čas. Dobre sú na tom aj tie akčnejšie ladené scény, až tak moc ich tu samozrejme nie je, ale napríklad taká výmena na štadióne v polovici filmu je výborne podaná, poteší aj zaspomínanie si na Kurosawove Nebo a peklo pri scéne vo vlaku a aj tých pár úmrtí je na tom celkom dobre. Herecké obsadenie síce nie je tvorené tými výraznejšími kórejskými hercami, ale napriek tomu mu nemám čo vytknúť, prakticky celý film stojí na dvoch postavách, otcovi a únoscovi, okrem nich tu už nie je nikto výraznejší, ako som už spomínal, hlavný hrdina je tu vynikajúci, jeho naštvané výstupy ma veľmi bavili a aj jeho jednanie s únoscom, časom sa ale začne meniť, keďže mu ide o dieťa a tak už nie je až tak zábavný, ale vynahradzuje to únosca, ktorý práve vtedy začne získavať viac priestoru a je tiež dostatočne zaujímavý. Réžia je výborná, aj z tohto jednoduchého deja dokázala vytvoriť veľmi dynamický film, pri ktorom som sa nenudil ani na okamih a nemám čo vytknúť ani technickej stránke. Filmy s podobnou tématikou ma nikdy moc nebavili, Američanom to moc nejde a tak som tému únosov vo filmoch vnímal skôr len priemerne, ale kórejci ma naučili si ich vychutnávať, už niekoľký na podobnú tému a stále veľmi dobré.80%

Nelze vinit korejské filmaře, či jednotlivce typu scénárista, už jsem na to přišel... korejci prostě sežerou cokoliv, a tak se to točí pro ně... takže pod pojmy jako film, příběh, postavy apod. si můžeme představit právě amorfní slovo "cokoliv". Tenhle film mě neustále nutil mávat nad detaily tlapkou a říkat si, dejme tomu. A nebo "třeba to bylo tak a tak, budiž". Ovšem když to nekonečně pokračovalo a pomalu spělo ke konci, tak jsem se z nudy nad tím vším zamyslel, a zjistil jsem, že nad spoustou věcí jsem tou tlapkou nejen mávnul, ale i jsem je úspěšně pustil z hlavy, protože nebyly nijak podstatné. Budiž, vedlejší motivy jsou přeci vedlejší, a to, že půlka obsažených věcí jsou nesmysly, mohou být cosi jako autorovo stigma, ale hlavní motivy - získávání peněz, které nikdy nevidíme, píšící děti, které se až za 10 let naučí psát, záhadné rozdání červených čepic po Seoulu či posedlost zesilovačem o elektrické spotřebě rovnající se 20ti klimatizacím (to ještě zagooglím, myslím, že tolik elektriky by nespotřeboval ani celosvětový revival skupiny Kiss)... Mno, dejme tomu, Korejci holt spolknou cokoli, když je na scéně slzička. Dejme tomu, mávám nad tím vším tlapkou. Ale byla to otravná nuda - a to je horší.

Remeselne natoceny thriller o unose dcery pastora. Otec unesenej, aj unosca su zahrany bezchybne. Problem vidim vo viacero naznacenych motivoch, ktore nie su dotiahnute do konca. Hlavne vztah unoscu a unesej by potreboval viac prepracovat, lebo vyznieva nevierohodne. Naviac miestami snaha o komornu atmosferu nudi. Malickym plusom je tentokrat logicke a inteligentne spravanie policajtov, co nezvykne byt v Korejskych filmoch pravidlom. 7/10.

Tak čekal jsem trošku něco jiného, nejspíš něco akčnějšího, k čemuž mě sváděl ten anglický název Man of Vendetta. Nicméně i toto poněkud komorněji podané drama se mi zamlouvalo.Příběh je prezentovaný takovou vyčkávací formou, která ale vůbec nenudí, ba naopak je to velmi napínavé, důkazem čehož budiž mé okousané nehty. :-)Ta komorní atmosféra je tu a tam vyrušena nějakým tím násilím a celé to vygraduje do úchvatného finále jeden na jednoho.Hlavní záporák je charismatický a bezcitný magor, který dělá své profesi opravdu čest.Jedinou výtku mám k posledním pěti minutám, které jsou tam trošku navíc. Otevřený konec by tomu slušel lépe. Přesto se film jako celek určitě povedl.