Orfeus v podsvětí (1980)
Sledovat Orfeus v podsvětí online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Orfeus v podsvětí
Orfeus v podsvětí byl „poslední kartou“, kterou vytáhl plně koncesovaný ředitel divadla Bouffes-Parisiens Jacques Offenbach, aby splatil dluhy, které ve vedení divadla narostly. Za pakatel prodal právo na vytištění celovečerní novinky nakladateli Heugelovi. Později od něj ještě obdržel nové piano. Přípravy k premiéře také nebyly snadné – cenzura požadovala úpravy, aby se některé situace nedotkly císařského veličenstva Napoleona III., anonym hrozil skandálem, hlavní představitelka při generálce žádala tygří přikrývku, aby se dostala do patřičné nálady a Jacques F. Halévy odmítl být na plakátech s Hectorem Crémieuxem jako spoluautor libreta, protože právě povýšil na šéfa v nově zřízeném ministerstvu pro Alžír. Nicméně 21. října 1858 slavný večer nastal. Přestože obecenstvo přijalo toto vyzrálé Offenbachovo dílo, hýřící vtipem, satirou a gejzírem nápadů, spontánně, rozpoutala se dravá polemika kritiků a hudebních teoretiků, protože skladatel s libretisty zesměšňovali do té doby tabuizované mýty – o nesmrtelném Orfeovi (hraje Josef Čáp, zpívá Zdeněk Švehla) a Euridice (Jana Jonášová). Snad právě tato „bitva“ přiměla Offenbacha ke zkrácení díla, ještě více vyostřila jeho vtip a hlavně – plnila divadelní pokladnu. 9. května následujícího roku už slavil Orfeus dvousté provedení. Korunu tomu nasadilo představení v dubnu 1860 v pařížském Théâtre Italien, při němž se jeho veličenstvo tak bavilo, že druhý den autoři od něj obdrželi vřelý dík za „oslnivý večer“ a císařovu bronzovou bustu.
Obsazení
Podobné filmy jako Orfeus v podsvětí
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (8)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
I přes scénickou kýčovitou přeplácanost působí tato TV inscenace lacině, což podtrhuje i nepovedená až směšná taneční choreografie. Od operety člověk sice nečeká bůhvíjaký umělecký zážitek, ale co je moc, to je moc. I povedená Offenbachova hudba se dá nepovedené zabalit.
Zdroj: ČSFD.cz (2024-08-18)Nádherné melodie, nesmrtelný kankán, proč zůstává Orfeus v podsvětí ve stínu Krásné Heleny? Možná proto, že lidé ani netuší, že ta krásná hudba je odtud? A k představení Hudebního divadla v Karlíně: Karel Fiala je dokonalý, DOKONALÝ!
Zdroj: ČSFD.cz (2024-01-12)Nádherně zpracovaná opereta jako televizní inscenace , která mě utkvěla v paměti a ještě tam stále je!!
Zdroj: ČSFD.cz (2017-07-31)Já mám s operetami/operami ten problém, že kdybych neměl zapnuté titulky, vůbec nerozumím co zpívají a o čem zpívají. Samotný příběh mi přijde velmi originální a to i na současnou dobu. Hlavní hrdina totiž nestojí o svou ženu a ta nestojí o něj. A když je unesena, tak se vlastně zaraduje. Jenže pak je donucen si pro ni dojít. Ovšem Bůh je holkař a zamiluje se. Celkově mi kostýmy připadaly dost bizarní. Vládce podsvětí působil jako napodobenina komiksového hrdiny Flashe a Jupiter neboli Josef Bek jako moucha snad nestojí ani za komentář. Fádně působily i kulisy. Další podivnou věcí je kankán, který operetu otevíral i uzavíral. Orfeus dosáhl svého času velkého úspěchu. Mezi operetami ale dnes možná bude jeden mála oblíbených, tipl bych si.(24.07.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-07-24)Ze známých top operet pro mně asi ta nejslabší. Chybí mi pořádný sympatický hrdina, vybírat si mezi starým bohem a vládcem podsvětí je holt o ničem. Dále chybí pořádný motiv, jediné známé je kankán, který je sice fajn a zazní dvakrát, ale to je na pořádnou operetu málo. Sice výpravou je to naopak jedna z těch bohatších operet, ale to není to základní, na co se divák těší. Základní je hudba, a ta je tady pro mně osobně slabá.(29.07.2020)
Zdroj: ČSFD.cz (2020-07-29)