O nosaté čarodějnici (1984)

"Co se tak divíte? Že se z pěkné panenky vyklube obyčejná husa, můžete vidět každou chvíli, tak proč by se jednou nemohlo z obyčejné husy, stát děvče jako lusk?" - tato slova by se dala test do kamene. Při dnešním děni by se to dalo implementovat jinak: "To, že se z politika vyklube kapitální vůl, už jsme zažili mnohokrát, ale že by se z vola stal nadějný politik, to jsme ještě nezažili" - škoda. Kozderková herecky exceluje v pěkné nedělní pohádce.

Pětihlavého draka jsem v kuchyni nikdy neměl, maximálně tříhlavého, ale to jsem byl fest zkouřenej, tak se mi to nejspíš jen zdálo. Tahle pohádka se mi v dětství hodně líbila, dnes spíš průměr (proti většině novějších pohádek teda furt nadprůměr), ale nostalgie je holt svině, i při hodnocení na csfd.

"Non cuc flundra!" Rozmaznaný a prehnane sebavedomý feši Havelka príde pričinením čarodejnice Kozderkovej o veškerý mladistvý pôvab, prestane sa socializovať a upne sa na rozvoj kuchárskych schopností zabezpečovaním teplej stravy pre spomínanú bosorku, jej päťhlavú dračicu domácu a dvoch rarachov. Časom sa vypracuje až do zámockej kuchyne, kde sa síce realizuje profesne, ale stráda v oblasti intímnej, až nakoniec zahorí opravdivým citom k hydine. Klasická dobová televízna rozprávka s papundeklovými kulisami, vynikajúcimi hereckými výkonmi (okrem spomínaných by som vyzdvihol Hadrbolcovú, Větrovca a Augustu), vtipným príbehom a dokonca morálnym (či akým) ponaučením. Ako decko som to miloval, ako dospelý nad ňou tiež neohrniem nos.

Další klasická studiovka, kde se provětral fundus na hadry, kulisy i loutky. Ale díky Laďce se na to dalo i koukat a občas se našel i nějaký ten vtipný okamžik. Ale nejvíc mě pobavila recitace paní Hadrbolcové, kde se pozastavovala nad otázkou, zda si může člověk vzít za ženu husu. První, co mne napadlo bylo, že se to přece děje dnes a denně a dělá to 90% chlapů A Laďka mi to na konci svou hláškou o slečinkách a husách jen potvrdila :-)

Laďku Kozderkovou jsem tedy pod tíhou masky nepoznal. Další klad je poučení, které z pohádky vyplývá. Ale já jdu tentokrát proti proudu. Fakt, že se pohádka odehrává pouze na dvou, možná na třech scénách je velké mínus. Navíc ani za třiapadesát minut nedokázala vzbudit můj zájem ve formě legrace, slušné hudby nebo pohádkovosti jako takové.