O království z nudlí a štěstí bez konce (2009)

Táhne se to jak turecký med, ale ten je aspoň sladký. Opět chybí umění zkratky, než se tam k něčemu dostanou, můžete si jít udělat kafe. Kánon pokulhává, ale to by bylo na delší povídání. Podle mne volba pana Zadražila nebyla šťastná: jednak hereckými dispozicemi, jednak je k princezně trochu přestárlý (a co ten účes?). Matonohovo pojetí Itala je přežité a působí spíš jako estráda (samo o sobě není špatné, ale prostě mi sem nepásne). Klimbající diváky vzbudí až Jitka Ježková, která v poslední třetině rázně vběhne do děje a vše postaví na správnou kolej (řečeno po cimrmanovsku). Jo, a ještě něco: vždycky, když je v pohádce rozhlasové či televizní vysílání, případně různé výjevy na část obrazovky, nevěstí to nic dobrého kvalitou (snad s výjimkou Ladových pohádek). Pochvala rozhodně za kostýmy, výpravu, princezninu nepravidelnou korunku a Branne a Ježkové, které tu pohádku dost zachránily. Sympatičtí Hampl a Valenta.

Ukázkový příklad toho, že někdy se těsto na dobrou pohádku nezadaří, i když použijeme funkční ingredience a postupujeme podle osvědčené receptury. Děj se táhne jako nudle, celé je to bez chuti a zápachu, Matonohova parodie na Itala je přežitá a písničky tam vůbec nemusely být. Po hodině televizního utrpení naštěstí na scénu vlítne Ježková, která během minuty efektivně vyřeší problémy ostatních postav (škoda, že to neudělala už po deseti minutách) a celou pohádku vytáhne alespoň na jednu hvězdu. Tu druhou dávám za Teresu Brannu, jinak skvělou herečku Jihočeského divadla.

Pokusy o trapné vtipy (třeba hned u úvodního šermování, haha), celé to ranní televizní pohádkové zpravodajství, písničky, a vše nakonec vyřeší psychedelická houbička, která vše vysvětlí a uvede těch pár drobných záměn na pravou míru. Uff. Mimochodem, všichni Troškovým pohádkám vyčítají pitvoření, ale co jsem viděl novější pohádky ČT, tak to tvůrci používají taky a daleko blběji. Princezna navíc vypadá jak Nora Fridrichová (což není kompliment) a je škoda, že ví prostoru nedostala raději Jitka Ježková.

Je v podstatě fuk, jestli se pohádkové království jmenuje jitřní nebo nudlové. Sympatické na nudlovém bylo, že podporovalo vegetariánství a bylo proti zabíjení zvířat. Snahu o modernost bych zde nevyčítala i když originalita není v pohádkách nutná. Těch, kdy se princ či princezna nechali zapřít, ve snaze poznat blíže svého budoucího partnera, je docela dost. A ti vdavekchtiví, kteří skončili v kuchyni se taky najdou. To, že někteří nápadníci jsou vyžírkové nebo zlodějíčci rovněž není v pohádkách ojedinělé. Jinak slušná výprava, příjemné lokace, pěkné kostýmy a ucházející herecké výkony až na toho přehrávajícího Matonohu. Pohádka to byla průměrná, ale koukatelná.

Ačkoliv Jan Zadražil určitě patří spíše k pohledným sympaťákům, na roli takového floutka byl poněkud přestárlý. Lábus mě moc nepotěšil, zato Matonoha jakoby pochopil že se jedná o frašku, tomu dal tu správnou korunu. Ostatní hráli jak v klasické TV pohádce. Jinak rozhlasové vysílání a moderní hovorová čestina degradovala pohádku o pár hvězd dolů. Snaha o modernu fungovala tak možná ještě v Láďo ty jsi princezna. Zdá se, že si tvůrci neuvědomují, že i jejich nejmenší diváci jsou dnes mnohem pokrokovější a laciné triky neocení.