O houbovém Kubovi a princi Jakubovi (1986)

Rozprávka "O houbovém Kubovi a princovi Jakubovi" je typickým príkladom štúdiových televíznych titulov, ktoré boli točené v osemdesiatych rokoch minulého storočia. Cieľová skupina týchto snímkov boli deti vo veku od povedzme päť do tak nanajvýš trinásť rokov. Malo to svoje kúzlo a v dnešnej dobe to má aj určitý neopakovateľný šmrnc nostalgie. Bolo tam nejaké to morálne posolstvo, životné ponaučenie a trocha jednoduchého humoru. Kladom bolo aj to, že tam hrali skúsení, charizmatickí herci. V tomto konkrétnom prípade to bola story o mladom, rozmaznanom, lenivom princovi Jakubovi. Bol to taký sympatický, prostoduchý budižkničemu, ktorý potreboval poriadne nakopnúť, aby bol hodný sa stať kráľom. Svojim spôsobom to bolo celkom fajn. ***

Tahle televizní pohádka je dalším z mnoha papundeklových pekel, které tu vznikaly v 80. létech. Ačkoliv chaloupka, u které se potkal houbový Kuba (R. Hrušínský) s králem (E. Cupák) byla roztomilá. To ostatní je ovšem bizarní hrůza a stejné je tomu i s celou pohádkou, která je o tom, že král si dává tzv. dovolenou a vládnout za něj má jeho syn (M. Vladyka), jenž je bohužel obrovskej trotl. Pokus s drakem stejně tak nevyšel. Jeho roztomilé textilní tři hlavy mi připomínaly toho z pohádky ZA HUMNY JE DRAK či z BALÓNOVÉ POHÁDKY. [572. hodnocení, 22. komentář, 63%]

Hudba hned v úvodu slibuje větší zábavu, ale ona to zase taková řachanda není. Pohádka naštěstí disponuje kvalitním hereckým obsazením, místy vtipnými dialogy a především nevadí, že je studiová, protože kulisy a dekorace se barví do zábavného hávu. Vzhledem k tomu, že není dlouhá, mohla by bavit i menší děti a nejen to, i pobavit.

Nečerpalo se zde taktrochu z ruského Mrazíka:postava p.umělce Filipovského nebo počin s nadměrnými houbami?,uměli jsme každopádně vytvářet naprosto jedinečně obyčejné televizní pohádky,ke kterým ty dnešní blivajzy vzhlíží neskutečně vysoko-buďme rádi nejen za tyto nedělní popoledna a oceňujme je nadšeně měrou vrchovatou i vděčnou/silná tečka/

Příjemně vlezlá drakova písnička, velice dobré herectví Cupáka, Hrušínského a na malém prostoru Filipovského, ale když se nad tím zamyslím - co ta Nanynka na tom přitroublém princi viděla? Možná že je princ? Protože jinak by se do něho zakoukala jen holka slepá či hloupá. Jinak mi některé princezny či jejich doprovod přišly zase jako ženské zajímavější než Nanyka. Drak, který baští bramboráky, mi po čase už lezl na nervy, a myslím, že posléze už ani tvůrci nevěděli, jak si s ním poradit. Nejvíc pobaví skvěle podané hlášky Hrušínského.