Nová šichta (2020)

Dokument u kterého člověk až občas žasne, že je to dokument. Příběh o člověku, který 20 let pracoval v dole a najednou vyleze z dolu s střetává se s realitou života. Trošku to vypadá, jako když vězeň vyleze z vězení. Najednou se v ničem nevyzná, neví co má dělat, není pro něj práce a on si musí nějak poradit. Přestože je dokument lehce umělecký a spousta scén vypadá uměle vůbec mi to nevadí, protože celkový příběh a myšlenka je realitou. Celý dokument je o snaze, naději a toho, že když se chce, tak to jde. Těžko, ale jde.

Na mém zklamání se asi podepsalo to, že jsem od filmu (díky pozitivním ohlasům, které ho předcházely) čekal mnohem víc. Výběr tématu i hlavního hrdiny je výborný, ale zpracování velmi povrchní a hlavně neodvážné (výskyt sprostých slov za odvahu počítat nelze). Že množství propouštěných je (a bohužel asi i bude) problém, je jasné a rekvalifikační kurzy programátorství to nejspíš nevyřeší (na konci se mluví o třech úspěšných případech) - za nejzajímavější scény lze tedy považovat ty v hospodě, kde je na to upozorňováno (i když velmi krotce). Nejsilněji pak na mě působil kontrast reálné situace a její narůžovo nalakovaný obraz ve zpravodajství ČT: škoda, že tomu nebylo věnováno více prostoru (pouze krátká, rozpačitá reakce osazenstva na evidentní manipulaci a nevěrohodnost řečeného) - vždyť tady byla na stříbrném podnose odpověď na to, proč je pro mnoho lidí "oficiální" zpravodajství naprosto nedůvěryhodné (a bohužel pak často hledají jiný pohled na "alternativních" webech).

50% Jsem v rozpacích. Dokument na aktuální téma rekvalifikací manuálně pracujících má určitě smysl. A pohled mezi ostravské horníky, to je sám o sobě zážitek z jiného Česka. Nesedí mi ale styl natočení, kdy tvůrci hlavního protagonistu pouze sledují, a tak veškeré informace získáváme z napůl umělých rozhovorů s lidmi z jeho okolí. A že jich není mnoho. Také je trochu cítit, jaký konec si tvůrci přejí. V jednom rozhovoru s Tomášem jsem se dokonce dočetl, že nebýt aktivního pobízení filmařů, tak cestu k programování pravděpodobně vzdal. V dokumentu o tom ale ani ň. Věrohodnost je tedy na hraně. Pokud ale někoho i tak namotivuje, dát si při rekvalifikaci trošku vyšší cíl, tak fajn.

Když změna, tak pořádná. Přerodu z horníka na IT programátora by asi mnoho lidí nebylo schopno. Je to sice trochu sci-fi, ale i takové věci se dějí, což ukazuje Jindřich Andrš ve svém časosběrném dokumentu na příkladu sympaťáka Tomáše Hisema. Ten má můj velký obdiv, už jen proto, že v relativně pokročilém věku na trhu práce dosáhl téměř nemožného a přitom si zachoval tvář. (80%)

-3*Využil jsem příležitost I-vysílání České televize k zhlédnutí tohoto časosběrného dokumentu, který tu i jinde v médiích docela chválí. Já se k pochvalám nakonec nepřidám, protože mi nepřišel nějak obzvlášť výjimečný. Hlavní hrdina má sice občas dobrou vyřídilku, ale koukat se hodinu a půl jak se potýká s pracovními i osobními problémy mě tolik nenaplňovalo. Je tam pár zajímavých momentů, ale jinak jsem nedokázal s Tomášem soucítit, jak asi autoři plánovali. Každý si tam určitě najde to své a věřím, že si to ostatní užívali víc než já. Musím však být subjektivní jako vždy a tak dostane ode mě jen slabší tři hvězdičky.[PŘÍBĚH:1///SMYSL:1///ATMOSFÉRA:1///TEMPO:1///ORIGINALITA:1///NÁLADA:1+///ART:1///STYL:1///CASTING:1(3*MAX) ]