Noise (2024)

Tým, že som už videl nespočetné množstvo takýchto a podobných filmov mi to miestami prišlo až smiešne,, navyše ani raz ma film nevystrašil. Tie Kórejské maringotky pôsobia ako low cost ubytovňa. Máme tu bubáka, máme tu navyše aj zvukové strašenie, ale nejak to nefunguje. Ľudia naokolo aj tý ktorý sa sťažujú na hluk sú brutálne nesympatický, dokonca sa medzi sebou začnú aj vraždiť. Hlavná hrdinka je pekná Kórejčanka, ale to je asi to jediné na čo sa dať pozerať, keď si odmyslíme jej sluchovú vadu, vízie a to, že počuje všetko a vlastne nič. Na poriadnu akciu si musíte počkať celú hodinu, tak ako to bolo počas tých záverečných dvadsiatych minút to malo byť počas celého filmu a bolo by to super. Za mňa slabučký hororík s pár svetlými chvíľkami 4/10

Tento film má docela pěknou vlastnost, že balancuje na hraně více žánrů a hraje si s několika motivy naráz, přičemž do jisté míry mate diváka a nechává ho, aby se sám rozhodl, který z nich je ten důležitější. Bezmocnost a dušnost, kterou ve vás tento film dokáže vyvolat, pak ještě podtrhává i docela slušná duchářská hororová stránka, která je zároveň propojená i (hodně) mírnou krimi linkou i rodinným dramatem.Noisemě právě zaujal asi tou nejjednoznačností a tím, jak s ní ve finále vlastně dokázal docela hezky pracovat. Korejci mají tendenci věci překombinovávat, ale tady z toho scénář vybruslí vlastně čistě a bez větších komplikací a námitek. Občas jsem se teda trošku ztrácela v těch číslech bytů, ale jinak to pro mě byla doporučeníhodná mysteriózní korejská ochutnávka z prostředí, které je mi také velice dobře známo. Sama si vybavuju, jak mě dřív sousedi pode mnou přiváděli k šílenství, když se jejich noční řev a gaming linul až ke mně trubkami topení. Can relate.

Intenzivní korejská duchařina, které k notné strašidelnosti stačí jeden bezútěšný betonový činžák, znepokojivé zvuky a značně tísnivá depresivní atmosféra. Plus pár lekaček. Na mě ty nenápadné asijské horory působí mnohem víc, než západní profláklé kousky. A jde to i bez cákanců krve a rozřezaných těl.

Korejský duchařský horor o zvuku. SPOILERY: Příběh sleduje dvě sestry, Joo-young (hluchá) a Joo-hee, které si najdou nové bydlení v paneláku někde v Seoulu. Rychle se však objeví hluky – šelesty, bouchání, skřápání, vrzání, pískání, šumy - které pronikají stěnami a přivádí lidi k šílenství. Hluky nejprve vnímá jen Joo-young, později zmizí a začne je vnímat i Joo-hee, která po zmizelé sestře začne pátrat. V průběhu filmu vyjde najevo, že v pozadí všeho je duch mladé dívky, která v domě byla zavražděna. Když umírala, tak bouchala do stěny jako volání o pomoc, ale nikdo nepřišel, proto se nyní chce na sousedech pomstít. Film vyvrcholí v temném sklepení, kdy bude potrestána vražedkyně. Film má nejspíš i nějakou psychologickou nebo sociálně kritickou rovinu. Asi je to nadprůměrný horor, ale zůstanu u 3*

Korejci si delší dobu libují v příbězích zasazených na hnusná sídliště. Pokud tam dají zombie, ještě to většinou jde. Pokud je hlavním motivem kravál a sváry mezi sousedy, je to o poznání horší. OK, hlavní motiv je ztracená sestra, hned za ní je pak randál. Dvě třetiny jsem bojoval, abych neusnul. No, skoro tři čtvrtiny. Až ta poslední mě alespoň trochu probrala. Asi nejlepší je viselec. Postavy extrémně nesympatické a navíc většina magoři. To už snad raději dlouhovlasé bubáky než tohle...