Shaitaan (2024)

Slušný home invasion horor z Indie s magickými prvkami, ktorý však v poslednej tretine skĺzne bezdôvodne do šamanskej tématiky, ktorá už nie je až tak zaujímavá ako ten home invasion. Mohlo to mať hodinu a pol a dal by som tomu plný počet, ale koniec to kazí, navyše posledné minúty sa strašne, ale že strašne vlečú a film už nemá čo povedať. Ale je to jeden z mála indických filmov, kde mi nevadila až tak dlhšia stopáž, čo je pozitívum.

Trochu nevýrazný indický horor. Příběh teologicky ani okultně nedává smysl, ale film je přesto koukatelný. Nejlepší byla Šajtanova píseň zpívaná v hindustánštině. Nebo že by to byla angličtina? Naštěstí má ten film titulky.

„Černá magie noci upije, myslí zatočí, dceru zotročí.“ Líbila se mi úvodní temná píseň, něco jako Hymna pekelného zla. Samotný Vanraj ale nebyl hrozivý, jen ukecaný narcis, trpící velikášským komplexem a bájnou lhavostí. Jednu chvíli tvrdí, že on sám je Bůh, pak zase že proti Bohu bojuje, imrvére se vychloubá jak je všemocný, ale co chvíli čumí na hodinky aby neprošvihl sabat, protože další vhodná konstelace hvězd nastane až za 1000 let. To se načeká. Navíc k tomu, aby si ten v-Šivá-k mohl Jahnvi odvést a pak pohodit na gril, potřebuje souhlas rodičů. ROFL. Houby všemocný, jen megalomanský vousatý Barnabáš. Ostatně, vychloubání ho nakonec tak zdachmalo, že si musel dát 20 minut šlofíka (!), zapomínaje, že čert nikdy nespí. Pak rozšafně vykládá jaký je saďour a jak miluje krev, ale když se subinka Jahnvi ze stresu počůrá, démon je z toho perplex, schovává se pod deku a hystericky kvílí: „Fujky, fuj! Utřete to někdo a převlékněte ji do čistého.“ Fakt pekelný drsňák. Moc to nevytrhli ani mamka Trpinka a taťka Poseroutka, jehož největší akcí bylo, když z neznámých důvodů vylezl z okna a pak se zbůhdarma houpal na okapu, místo aby pomáhal Trpince škrtit vŠiváka. Závěrečný mumraj na Petrových kamenech u kořenů Buddhova stromu a akce jazykořez vs. diktafon mě už vyloženě rozesmály. Jen jednu mrtvou krysu plusbanándám (?) němému na talíř.(19.01.2025)

Ono to asi nemá cenu moc hodnotit (nebo se nad tím vůbec zamýšlet). Ajay byl, je a vždycky bude lesní příšera. Madhavan do toho svého ďábelštění mohl dát o hodně víc, tady jen sedí na kanapi a hází široké úsměvy. Proč mu nikdo nezacpal hypnotickou pusu dřív? Proč dceru někdo na chvíli neomámil či jinak neuspal, aby nebyla pod jeho vlivem? No a pak to směšné finále ala Chrám zkázy. Horor na diváctvo, nikoli pro diváctvo.(15.07.2024)

Předělávka gudžarátského filmu „Vash“ (2023), která měla výborné výsledky v tržbách. Upřímně nechápu za co. Jsem více než zklamán. Horor??? Do jisté míry ano. Takový pěkně užvaněný pseudo-mysteriózní horor se silou uspat až z hlubin papundeklového pekla. Vážně slabé a prázdné. Hodnotit a vyjadřovat se k jednotlivým částem a chování postav žel blíže nemohu, neb bych takto vlastně vše vyzrazoval, takže si to budete muset pěkně „užít“ sami. Atmosféra nulová, nápad by se dozajista hodil do úplně jiného typu filmů a béčkový závěr s „obětováním“ tomu všemu ještě nasadil trnovou korunu. Obsazení však kvalitní a J. Bodiwala si svou roli mohla po „Vash“ ještě jednou zopakovat. Hudba do počtu. Dvě silnější hvězdy.(21.06.2024)