Neznámý muž (2022)

Trochu slozity, fajn vykreslene zivotni stigma vcetne korejskeho pristehovalce...

Docela pozoruhodný kousek, který se zabývá zkoumáním ztracené identity a minulosti záhadné postavy. Jelikož je tento snímek docela pomalejší, tak netrpěliví diváci mohou tento snímek rovnou přeskočit. Jedná se opravdu o příběh, který začíná od nuly, takže začátek ukazuje vznik rodinného života, který se skládá ze smutných chvil, romantiky a veselých situací, a poté přijde onen hlavní bod příběhu. To zkoumání minulosti se mi opravdu líbilo, a to předání pochodně jiné postavě bylo též zajímavé, ale není tu skoro žádná hudba, skoro žádné napětí, jen dialogy, takže chápu u někoho nudu, ale k mysterióznímu dramatu to docela pasuje. Je to pozoruhodně zpracované, ale mohlo to mít trochu sice více napětí. Mé hodnocení:7/10(16.03.2024)

Divák si myslí, že pán X chcel zakryť svoju minulosť, lebo za sebou skrýva krvavé stopy a nakoniec... no veď uvidíte. Pátranie po identite zosnulého bolo naozaj pútavé a neraz aj dojemné. Na môj vkus však film mohol o trochu viac tlačiť na emócie a zároveň mi v priebehu dvojhodinovej stopáže miestami veľmi chýbala hudba, ktorá mohla zvýrazniť dôležité momenty. 7/10(29.11.2023)

Daisuk dostal dar života, ale nechtěl ten svůj,jak tam zaznělo.Nejdřív jsem měla rozpaky ze jmen a potom z celého děje.Chvílemi jsem v tom měla docela hokej a když se začaly prolínat dějové linky minulosti a přítomnosti a celkově i délka příběhu, který byl nacpaný postavami ,tak  mě dorazil poslední záběr na obličej. který měl ,podle mě,v očích otázku : kdo jsem to já?Celkově velmi inteligentní scénář specifický Japonsku.Otisk vlhké dlaně na studeném podkladu,který se postupně ztrácí až nezbude nic.Tak jako identita každého z nás.Obraz šťastné rodinky, kdy právě z ženina telefonu náhodou odhalil muž ,že je paroháč a dál hrál roli šťastného paroháče......Japonci ,našponovaní proti korejským přistěhovalcům , to už byl bonus navíc.(27.11.2023)

Na první pohled standardní, obyčejné, na druhý přesné, obdivuhodné. Yangova teze z mistrovskéhoYi Yio lidské nemožnosti poznání pravdy z prosté skutečnosti, že pohlížíme jen dopředu a nevidíme si na zátylek, rozehraná do dvouhodinového pátrání po identitě mezi lidmi, kteří ji nikdy zcela nenašli, ať už kvůli diskriminaci korejského původu nebo temné rodinné historii. Hlavní silou je nejednoznačné vyznění, které není vítězstvím ani prohrou, ale vyjádřením svobody v rozhodování. V rámci Evropy možná poněkud neobjevným, ale v japonském kontextu rozhodně progresivním. Zatím ne úplně čistý masterpiece, ale Išikawa na to má a věřím, že na něj jednou dojde. 80 %(26.06.2023)