Největší dar (2022)

Slovanskou mytologii1)  v ateistickém pojetí (!) ztvárňují děvčátka v nažehlených krojích ve vypulírovaných chaloupkách._____ 2)  Přihoďte pár líbivých písniček a je hotovo._____ 3)  Tvůrčí výkon si zaslouží hvězdičku za odvahu a druhou za všechno ostatní. 4)  55letá scenáristka a režisérka Daria Hrubá by měla zůstat u dabingu nebo uKuchařské pohotovosti. Její celovečerní debut jí nevyšel.

Pohádka sice poněkud překombinovaná a místy jsem se v ní ztrácel, ale na poměrně solidní hodnocení to u mě vytáhla svým pojetím, tradiční lidové prostředí, žádné princezny, zámky, hrady, přehnané efekty. To vše pro mě dalo pohádce své docela pěkné kouzlo. A hudba Davida Stypky to vše určitě taky podpořila.

Povedená valašská pohádka o jiskření mezi slovanskými bohy i lidmi.
Děj příliš rozvleklý, pohádce by prospěla kratší metráž. Vyřešení zápletky v závěru je prazvláštní - lidé se zbaví zimy hozením Morany do vody mi prijde proti myšlence příběhu - přírodní koloběh. 
Líbila se mi ukázka života na Valašsku. Velmi oceňuji kostýmy vesnických obyvatel. Naopak make-up některých živých postav byl až nesmyslně mrtvolný.
Průlet Starožice stromem (B. Polívka) byl „boží“m nápadem. Povedlo se také rodinné obsazení (B. Polívka, A. Polívková, Ch. Poullain). Vynikající výkon Vesny (S. Rajková), která vystihla charakteristiku jara: veselost, rozpustilost, milost.
Hudba je směsicí písniček a říkadel, které známe z mládí, s nově složenými písněmi a hudbou. V tomto směru se propojení příliš nepovedlo.
Dle mého názoru určena spíše pro starší diváky.

Smích je největší dar, život je s ním lehčí a dle psychologů prodlužuje život. Už Heydrich říkal o Češích, že to jsou smějící se bestie. Evidentně je smích pro Čechy něčím tak důležitým, že na tom musí postavit celou novou pohádku, kde Polívka lelkuje ve větvích a zbytek božstev je zkrátka buď prvoplánově dobrých nebo špatných, jak jim to scénář předepisuje. Jedinou výjimku tvoří docela zajímavá postava mladého Smrťáka, která je s přehledem ze všech postav nejsympatičtější. Živa je otravná uhihnana extrovertka, která je pořád tak trochu dítě a ta malá holka má prostě jen v popisu práce být ještě otravnějsi a smát se co každých deset vteřin. 
Jako pořád je to fakt, nijak zvlášť neurazejici pohádka, která je celkem dost prvoplánova a asi né tak moc záživna. Určitě mám hodně jiných českých pohádek, i těch nových, ke kterým bych se vracela s větším nadšením. Je to prostě ok, není to málo ani moc, ale asi pohádka nemá ani tolik co nabídnout, aby si jí člověk nějak extra vryl do paměti.

Ty novotvary jsou šílené (´pitomě´ se hihňá, mám ´migrénu´, jsem podzimní ´typ´, ´funguje to´)... Některé kostýmy jsou příšerné (navíc to, co má na hlavě Oseň a Jezinka, tu vídám před halloweenem vyvěšené před sekáčem, to, co narazili na hlavu Stránskému jako Velesovi a Čtvrtníčkovi jako - cože?!? - Perunovi, už je úplně mimo moje chápání). Ony tyhle dvě bohyně jsou opravdu ošklivé (přestože Anna Polívková má v reálu šmrnc!). Proč má na sobě Svarožic kimono? Vleče se to, jako kdyby to mělo tři hodiny. Kamera při záběrech na krajinu a na skanzen je pohádková, zatímco po celý zbytek filmu je to jako kdyby to natočil študák na telefon Xiaomi. O hereckých výkonech se asi nedá ani mluvit - jen Dvořák odvádí standardní výkon a Sabina Rojková opravdu JE Vesna. Slavíková příšerně přehrává, Smrťák se chová dost jako kretén. Bylo ale příjemné po tolika letech vidět Drahomíru Hofmanovou! No, škoda toho promrhaného potenciálu, kdyby vzal někdo tenhle neotřelý námět pořádně do ruky, mohlo to být fajn.