Neerja (2016)

Indovia vytvorili film...podla skutočných udalostí....odbornici povedali že ma 76% ....vám J*ebe...to je moja odpoved !! Unos lietadla vyzeral byt super...a potom to prišlo...Na*ebany 4 kamarati pri borovičke sa rozhodli že unenú lietadlo...ako povedal Lacike vyzera to ako instruktážny film ako lietadlo neunášat...celé ale že celé zle....okrem toho že postavy asi zobrali bars de so šenkov z ulice asi aj z kanalov ...lebo tak aj vyzeralo to hranie...a to indské pištanie...a preafektovanie všetkych postav...sem tam mi to prišlo ako naši spoluobčania ked sa pri rozhovoroch všetci natlačia pred kameru len aby boli v zábere...Teroristy rozdali viac facakov jak Bud Spence a Terence Hill vo svojich filmoch...dalšie zistenie sme dostali...že ak máš vec hocijaku...a začneš na nu kričat tá vec nefunguje     lebo evidetne pre teroristov platilo pravidlo čim viac kríčíš tym viac by to asi malo fungovat...ked tam K*kot hučal na vysielačku normalne som sa začal rehnit ...dalo by sa strašne moc ktomu rozpísat lebo toto bola priam ukážha toho ako sa film natáčat nemá....neda sa dat ani za hlavnu hrdinku ani za true story nichten ,,.

Hned mě překvapilo, že se celý incident odehrával na zemi.  Letadlo nestačilo ani vzlétnout a banda neorganizovaných bláznů se vetřela na palubu. Hlavní letuška byla vynikajíc, stejně tak výběr její představitelky. Jako by z oka vypadla Neerji Bhanot. Je hezké, že byl tento hrdinský čin zfilmován, tudíž zůstane nezapomenut. Konečně je známé jméno a čin hrdinky, a ne teroristů a vrahů, jak tomu bývá běžně zvykem. Konec byl už trošku utahaný. Při pohledu na zničenou rodinu Neerji mi ukápla slzička. Bylo to natočeno opravdu velmi citlivě. Chvílemi byl ale snímek trošku utahaný a nudil.

Kdesi na netu jsem zaznamenal to zvláštní jméno vonící dalekou Indií a zhlédl obrázek krásné dívky v uniformě dnes už neexistující letecké společnosti PAN AM. Zaujatě jsem si přečetl vše v článku a čelist mi padala čím dál níže čím více jsem se dozvídal o té neuvěřitelné odvaze mladé dívky. A jelikož jsem se o únosu letu PAN AM - 73 v roce 1986 chtěl dozvědět více, sháněl jsem na netu další články. A to už byl jen krůček ke zjištění, že Indie natočila film Neerja. Zprvu jsem si nebyl jist zda do toho jít. Lecos z bollywoodu jsem už viděl a i když nejsem proti písním a tancům, neuměl jsem si moc představit jejich případné zakomponování do letadla plného vyděšených lidí. Naštěstí nic takového se ve filmu neodehrávalo. Většina diváků asi bude vědět co Neerja vykonala (pisatel obsahu vše navíc jak je zde u obsahů zvykem tradičně vykecal) a tak nemá cenu v tomto případě psát spoiler! Že film špatně skončí a v podstatě mapuje poslední hodiny života statečné dívky navíc v předvečer jejích narozenin tedy divák ví. I kdyby to ale nevěděl, vytuší to z mnoha narážek v úvodu filmu, které se točí ohledně života a smrti jakoby mimoděk Neerjou pronášených při odjezdu z domova na letiště. Souběžně s tím sledujeme jako druhou dějovou linku přípravu islámských teroristů (jak jinak) na unesení letadla . Dál už se příběh spojí a divákům je naservírován drsný únos Boeingu 747 plného lidí mířícího z Indie do Německa. Kdyby to nevyznívalo tak blbě, tak řeknu rovnou že teroristé byli skvělí. Takhle dokonale zahrané sráče jsem už dlouho neviděl. Hlavně Jim Sarbh opravdu exceloval a jestli jsou nějaké ceny za perfektní herecké výkony v rolích teroristů, tak by měl dostat Zlatého Arafata ! Těžko posuzovat, zda se na palubě letu 73 odehrálo vše tak jak je ve filmu. Zachráněných byla většina a ti jistě vypověděli co zažili a viděli. I kdyby toho byl jen třetina co Neerja vykonala, bylo by toho i tak dost. Ano konec je plačtivý a kupodivu mne starého válečníka také dojal. Kdo má děti asi pochopí z projevu matky Neerji víc než ten kdo je nemá. Je moc dobře, že její hrdinství a nesobeckost světu tento film připomenul. Pouštím po vodě 4 žluté kvítky v barvě jejích šatů! * * * *

Po obrovskej spokojnosti s indickým filmomDangalsom siahol po ďalšom dostupnom filme z bollywoodu, ten však priemer neprekonal. Obsah filmu navnadil, teroristi v lietadle je vďačná téma. Režisér však nedokázal udržať napätie a zbytočne trhá dramatické scény krátkymi spomienkami na šťastné momenty z minulosti. Nehovorím, že by to nemohlo fungovať, ale tu to nešlo. Záver som doslova pretrpel. Matka nebohej letušky cez slzy 10 minút melie o tom aká bola jej dcéra statočná. Divák to sledoval takmer 2 hodiny, divák vie, že bola dobrá a statočná, preto celý záver vyznieva úplne zbytočne a dlhá uplakaná scéna tomu nepomáha. Tesne pred záverečnými titulkami vidíme skutočné zábery a niekoľko viet o uznaní jej statočnosti od najvyšších predstaviteľov štátu. Škoda toho, výborný námet, život vie písať príbehy, ale nie každému režisérovi je súdené dobiť svet. 60%.

Na prvý pohľad to vyzeralo ako napínavý thriller o únose lietadla. Na začiatku nám narýchlo predstavia letušku, ktorá si hneď získala moje sympatie. Popritom sledujeme ako sa banda teroristov vyzbrojuje, čo tiež naháňa strach. No ale keď sa po nutnom predstavovacom úvode rozpúta únos, tak sa z toho stane tragikomédia v ktorej teroristi pôsobia jak neschopná banda detí, ktorej sa nedarí jedna vec za druhou a tak sú len k smiechu. Nepodarilo sa im vzlietnuť s uneseným lietadlom, nepodarilo sa im vyjednať, aby pustili ich spolubojovníkov, nepodarilo sa im pozabíjať všetkých rukojemníkov, nepodarilo sa im skoro nič. Normálne som ich celý čas ľutoval. Film skoro pôsobí ako inštruktážne video pre teroristov ako neunášať lietadlo. Paradoxne ma viac ako celý únos zaujímala vedľajšia línia v ktorej si statočná letuška spomína na svoje manželstvo v ktorom trpela pod terorom krutého manžela. Z obyčajného ich rozhovoru o tom, že nenavarila išiel stokrát väčší strach ako zo srandovných teroristov a to aj vtedy, keď občas niekoho zabili a potom sa z toho tešili, že sa im konečne aspoň niečo podarilo. Takže výsledkom je podpriemerný film, ktorý poteší snáď len na Indické pomery striedmou stopážou a absenciou nezmyselných hudobných výstupov. 4/10.