Návrat muže zvaného Kůň (1976)

Pokračovanie ide v šľapachách prvého dielu asi v takom duchu, ako sa dalo očakávať alebo ako som sám očakával. Harris je ešte presvedčivejší, akcie viac dotiahnuté. Možno príbeh a vniknutie do indiánskeho myslenia nie sú nejako excelentné, ale máju svoje klady a na záverečnú "vyvraždovačku" sa pozeralo dobre. Hodnotenie: 70%

2/10 To me teda vazne minulo. Sice se jedna o porkracovani, jehoz prvni dil jsem nevidel, ale tahne se to strasne. Richard se snazi, ale to je malo. Na druhe strane - je malo filmu o kulture indosu, ale to je malo. Bez uzardeni priznavam, ze jsem posunoval a jeste pred masakrem belochu vypnul.

Rok 1976 přinesl poslední větší vzedmutí westernů a nebývalých 9 známějších kousků. Hned ten první je pokračování originální spirituální indiánky z roku 1970. Richard Harris jako britský lord se vrací ze svého panství k Žlutorukým indiánům, aby opět našel vnitřní mír, ale nachází je zdecimované, vyhnané z posvátných území a spirituálně zlomené. Je to sice opět mírně zdlouhavé, opakované a nemá to už tu cizokrajnost jedničky, ale víceméně to pořád funguje. Drsná divočina, volně žijící indiáni, které proti sobě štve bílý muž, spiritualita a nesmí chybět ani pořádný krvavý rituál jak v prvním díle. A pochybnosti o hodnocení rozmetala výborná poslední půlhodina s guerilovou válkou plnou zajímavých úskoků a taktiky a parádní dobíjení pevnosti. Celkově vzato jsem moc rád, že jsem viděl, jak ten příběh pokračoval, proto 4*.(31.05.2023)

Druhé pokračování nádherného příběhu o životě, tradicích a zvycích indiánů. Anglický aristokrat John Morgan se vrací mezi ně, aby jim pomohl bojovat za svoji čest a svobodu. Atmosfericky naprosto úžasný počin, neboť tady nehovoří slova, ale obraz. Nejedná se o nějaké zdlouhavé jednotvárné scény známé především ze spaghetti westernů, ale čistě o vyprávěcí způsob. Taková scéna rituálu doslova vtahuje diváka do centra všeho dění a má téměř chuť si rituálně zatančit s nimi. Musím se pozastavit u scény příjezdu Johna Morgana do pevnosti stojící na místě domova indiánů, kteří ho kdysi adoptovaly. Už u předchozího snímku jsem se zmínil nad možnou inspirací určitých postav ze známých Mayovek a tady to není jinak. Onen příjezd na koni s rozevřeným deštníkem v ruce za hlasitého smíchu okolo stojících lidí, velice připomíná jistou komickou figurku opět ze starých známých indiánských Mayovek. Tohle už asi nebude náhoda. Onu postavu snad připomínat nemusím. Indiáni jsou tedy opět středem veškerého dějství a přiblížení jejich způsobu života je i zde velmi působivé. A opět se nejedná o Rodokapsové dobrodružství plného přestřelek, drsných mužů a typických westernových klišé. Tvůrcům se tímto pokračováním podařilo na předešlí film navázat a to kupodivu i se stejnou kvalitou. Málo diváků nedokáže po tomto s indiány soucítit.(25.02.2016)

"Nejsou zlí duchové, jenom zlí lidé.."(27.11.2015)