Namgeuk ilgi (2005)

Korejci se svým korejským filmařským stylem vyprávějí o tom, jak je Antarktida drsné a nehostinné místo. Nechápejte mě špatně, Antarktida taková skutečně je a nechci to nijak popírat, ale kde Herzogovy stačilo pár víceméně bezpečných výprav a dron, tam se to Korejci snaží vynahradit mysteriózními prvky a doslovností, jenže to první jim skoro nefunguje a to druhé je otravné. Navíc i přes to prostředí to moc silnou atmosféru nemělo, jedině tak v poslední půl hodině, kde to šílenství konečně vyeskaluje natolik, že už pak není jen deklamováním toho stejného pořád dokola. Chvála Bohu aspoň za to, protože ty tři čtvrtě filmu před tím mi nepřišly kdovíjak povedené. A přitom by to mohlo být tak skvělé, takový námět mysteriózního dobrodružného psychologického filmu jsem chtěl vždycky vidět, ale tady to kvůli doslovnosti a průměrné atmosféře skončilo někde v průměru. Škoda. 3*

Komentár obsahuje mierne náznaky “spoilerov” - treba sa s tým zmieriť. Napriek tomu, že snímok pôsobí extrémne mrazivo, ja som očakával ako si viac. Najmä vďaka prvej polovici sa rysoval dostatočne mystický príbeh, ktorý spočiatku budil dojem, že ponúkne viac, ako len nalomenú psychiku či davovú psychózu. “Antarctic Journal” je veľmi vydarenou, psychologickou sondou do stavov úzkosti z vyčerpania, no určite nie hororom v pravom slova zmysle. Keby tu “nesvieti” toto nezmyselné zaradenie, aj očakávania diváka by boli odlišné, a teda rapídne triezvejšie. Treba to škrtnúť, je to “hoax” :)

Ústredná melódia majstra Kendži Kawaia pomaly vťahuje do mrazivého pekla. Kang - ho Song je tradične uhrančivý a samotná myšlienka s denníkom nájdeným uprostred ničoho má až Lovecraftovský rozmer. Bol som nadšený. Pravdou ale je, že Pil-seong Lim neprináša nič invenčné. Hoci sa jedná o žánrový film - na to aký mal potenciál je po prvej polhodine neuveriteľne rozťahaný a vo finále - ktoré malo byť rezonujúce je až trestuhodne nezaujímavý. Čakal som viac. Väčšie pohrávanie sa s divákom o tom čo je pravda a čo nie. Nie som si dokonca istý, či samotný tvorcovia povedali presne to, čo chceli. Príde mi to ku koncu strašne zmätočné a čo je horšie nič nevysvetľujúce. A to že sa línie v mnohom neuzatvoria považujem tiež sa neuspokojivý prvok. Dávam tri s tým, že som sa tým horko ťažko prekúsal.

Velké korejské zklamání. Přitom prostředí pro atmosférické hrátky přímo vynikající, liduprázdná a tajuplná Antarktida, lepšího místa na Zemi není. Bohužel místo tajemna se v Antarktickém deníku povozíme na poklidných vlnách podivna a jen velmi zřídka zčeří hladinu závan silnějšího větru. Adrenalinová injekce aplikovaná první skvělou scénou postupně vyprchá a těch několik dalších střípků, zejména na opuštěné polární stanici, nijak výrazně nepodráždí nervová zakončení. Konec pak film posílá přímo do kategorie WTF. Nudná a jen těsná dvojka.Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií

Rozjíždělo se to parádně(hudba, herci, prostředí..), ale ke konci jsem se modlil ať už ta užvaněná a vleklá banalita konečně pojde(protože utratit jí jsem neměl srdce)....Chápu co tím chtěl básník říct, ale ten příběh se dal odvyprávět za výrazně kratší dobu a z atmošky by se nic neubralo-jen by to bylo mnohem a mnohem záživnější.