Muž bez tváře (1993)

Muž bez tváře je komorní, lidský a dojímavý příběh o přátelství a předsudcích, který Mel Gibson zvládl jako režisér i herec s překvapivou jistotou. Film se vyhýbá americkým klišé a místo toho sází na přirozenost, uvěřitelnost a silné herecké výkony – zejména Nicka Stahla. I když působí místy naivně a některá témata nejsou dotažená, celkově jde o působivý a silný debut, který zanechá stopu.

Bylo to ta prosté a jasné, že asi není třeba psát nějakou recenzi. Připomnělo mi to jedno z prvních alb Stounů "Out of our Heads", tohle ale bylo z amerických hlav. Naše hlavy se jim už ale proklatě blíží; a to nejen co do rodinného bláznění. Kluk je přitahován jednou polovinou spálené tváře, a poté když zjistí, že by mohl být jeho učitelem a obrací se k té druhé.

"Ale pořád mám před sebou tu tvář. Je někde vzadu, tam za tím davem."Tenhle film v mém vnímání rozhodně "tam někde vzadu" neskončí. Dvanáctiletý Chuck možná není jako ostatní, a především jeho starší (nevlastní) sestra mu to dává mnohdy pěkně "sežrat". Ale rozhodně není hloupý, jak si to o sobě ze začátku sám myslí. Setkání s bývalým učitelem McLeodem, mužem se znetvořenou pravou tváří, se pro Chucka stává životní šancí. Z toho vzájemného sbližování těchto dvou vyděděnců mě asi nejvíce bavila scéna, kdy spolu dotyční "hrají" Shakespearova Kupce benátského. Tehdy jsem si sledování filmu vysloveně užíval. Pak přišel jistý zlom a poslední zhruba půl hodiny jsem se na scénáristu (resp. autora literární předlohy) trošku zlobil, kam ten příběh nasměroval. Naštěstí to neskončilo zas tak zle, tedy zejména pro Chucka. Z celého filmu si jinak určitě odnáším jednu silnou myšlenku a to že,"toho co neznají, se lidé bojí".Možná ten film na úplně plný počet hvězdiček není. Kvůli téhle silné myšlence ale maličko přimhouřím oči.

Scénář jde občas trochu na silovou zkratku, protože se toho snaží říct až moc na malym prostoru a žádnou sofitstikovanou psychologii nečekejte, ale jinak proti tomuhle mýmu oblíbenýmu mentorskýmu filmu nemůžu říct ani popel. Ideální člověčí mix vážnějších tónů, humoru, emocí a trampot malýho (a skvěle zahranýho) kluka, kterej potřebuje trochu trochu toho vzorovýho testosteronu a lekcí v podobně kopání děr a čtení Vergilia v originále. Mentora, jezevce ze samoty u pláže myslim s přehledem vystřihMel Gibson. Scéna, kdy do mladýho výrostka vtlouká krásy Shakespeara domácim divadlem, mě baví nejvíc z celýho filmu a když čelí maloměšťáckým podezřívavým hlavám, nabíhá mi žilka spravedlivýho rozhořčení na čele. Vedlejší postavy a dialogy na jedničku, budete se smát, vztekat, dojímat, mikrosvět tohodle filmu prostě debutujícímu Gibsonovi parádně funguje.

Takéto filmy sa dnes už hádam ani netočia a ja nechápem prečo. Malá, prirodzená a v konečnom dôsledku veľmi príjemná a ľahko dojemná dráma na tému: netreba odsudzovať ľudí podľa ich zovňajšku ale podľa toho akí sú vnútri. Veľmi dobre napísaná, v pohode zrežírovaná (na to že ide o režijný debut Mela Gibsona) a aj s nejakým tým ponaučením/posolstvom do života. Kvality filmu samozrejme plne stoja na ústrednom duu chlapca a muža so zjazvenou tvárou a tam sa kasting vydaril, keďže malý Nick Stahl hral výborne a podobne i Mel Gibson potvrdil svoju všestrannosť a dlho známy fakt, že nie je len akčným hrdinom, ale bez problémov dokáže zahrať všetko od komédie až po vážne dramatické úlohy (o to väčšia škoda jeho excesov a vyjadrení, ktoré ho dostali na čiernu listinu Hollywoodu). Pár menej výrazných miest a najmä pomalší rozjazd by sa dal vytknúť, inak sa však osobne nemám na čo sťažovať. Slabšie 4* a 70%