Moloch (2022)

"Staronový" horor, s vypiplanou atechnickou stránkou. Nechci říkat že byla kamera nějak více zajímavá nebo inovační, ale celej ten film mě alespoň mírně potěšil. Hezky funguje v jednotlivých technických kategoriích, ani trochu nezapomíná děsit, postavy jsou sice na jedno brdo ale hrajou je fajnový herci. Celkově mě Moloch potěšil, ale sneslo by to kvalitnější obsah. Ano, je to jednoduché béčko, s pěkným obrazem a děsivým démonem, jen na mě nedosahovalo nějakým silným dojmem. Hlavně mám dojem, že by podobný scénář mohl napsat každý druhý zručný filmař, z hororové režisérské scény.65%

Pohanský bůh Moloch, o kterém vřele doporučuji si něco přečíst a zjistit, zde byl vyobrazen spíše jen jako třetí kolo u vozu, byť by měl být ústředním tématem filmu. Jisté podobnosti Molocha v tomto filmu s reálnými historickými a náboženskými podklady snímek divákovi sice nabídne, nicméně ze 70% si autoři s touto bájnou postavou dělali ve filmu co se jim zlíbilo a to, co se o Molochovi dozvíte z literatury, je ve filmu doplněno jakýmsi freestyle spinem, který ovšem zcela postrádá logiku, napětí a kouzlo. Pokud by se tvůrci skutečně drželi postavy boha Molocha a toho, co se z historie a starých dochovaných textů dochovalo, už jen to samo o sobě by bylo mnohem hrůzostrašnější, než toto. Nizozemský folklór mi sice není povědomý, je tedy možné, že skutečně se jedná o jakousi tamní historku, avšak mně osobně to přišlo takové zbytečně zamotané. Ovšem originální film to je a být to trochu akčnější, těch 90 minut by člověku nepřišlo jako dvě hodiny.

Povedený folk-horor s pohanskými bůžky pocházející z bažinatého Nizozemska, který chvílemi překvapí velmi dobrou atmosférou a strašidelnými scénami. Chvílema to běží dost pomalu, ke konci už to ale pomalu graduje a třeba úplně poslední scéna se dost povedla. Chvíli jsem přemýšlel i o čtvrté hvězdě, nakonec spíš nechám lepší tři.

"Bažinou se šepot nese... Divná máma, heleme se!" Zatímco současné Čechy straší v šumavských slatích jenzabitý duch předlohya Moraváky leká jen zhouba turistického ruchu, Jožin z bažin, číhající na chutné Pražáky, pověrčiví Holanďané si užívají courání v rašeliništích a hrůzou z nich stoupá pára. Bažinoidní babice vkládá do myslí lidí vražedné choutky, zlověstně šeptá v mlze (resp. tiše chrochtá, ta holandština je prostě v krku drhnoucí jazyk) a děsí celou vesnici, zejména pak matky, babičky amytologieneznalé archeology. Bájná Feike aka Jožina z holandských bažin straší kudy chodí, včetněškolníchbesídeka s ničím se nepárá, tedy kromě krků. Ty párá kreativně, od brady dolů kolmým řezem, aniž by si sama špinila kostnaté hnáty, párá totiž v zastoupení. Užíval jsem si stíny postav za oknem, kladení cinkajících pastí i atmosféru všudypřítomné, nad lidskými osudy se vznášející kletby, podobně ubíjející, jako v ponuré baladě o ztraceném dětstvíParoží. A finále s maminkou, čtoucí dcerunce z pohádkové knížky, bylo luxusní, vpravdě nadčasové. Čtyři světlušky nocí poletují a do slatě vábí...

Tento folk horor z Holandska byl příjemným překvapením. Snímek sází na pomalejší tempo, vykreslení postav a pomalu odhaluje, co se vlastně děje hlavní rodince tohoto snímku. Režisérovi Nico van den Brink se podařilo natočit hutnou atmosféru, který má netradiční prostředí, zajímavou pradávnou kletbu a solidní vizuál. Pro fanoušky folk hororů je tento film ideální volbou.7/10