Modrou stezkou (2025)

Modrou stezkou v sobě míchá dystopii (o které se ale moc nedozvíme, je kolonie skutečně jen takovým domovem důchodců nebo jde o něco zlovolnějšího?), kritiku západního přístupu ke stáří a nejvíce pak road-movie jedné stárnoucí ženy, která si touží splnit sen o létání. Většinu času se meditativně plavíme po vodě, což je docela příjemné, hlavně kvůli výhledům na okouzlující brazilské scenérie a dojde i na trochu mystiky spojené s originálním zdrojem haluciogenů. Čím víc se to ale blížilo ke konci, tím více jsem postrádala nějaký smysl hrdinčina jednání, zvláště když toho zrovna moc nenamluvila.

Základ príbehu výborný, celý koncept "kolónií" pôsobí pomerne trpko, ale zároveň perspektívne realisticky. Čo sa príbehu týka, ten ma napokon až tak nezaujal, keďže išlo skôr o putovnú odyseu s príchuťou magického realizmu (ktorý mám rád skôr v knižnej podobe). Viac ako celý príbeh ma zaujalo to celkové pozadie a psychologická stránka príbehu, v ktorom sa Tereza na staré kolená snaží "oslobodiť" z despotickej vízie a splniť si svoj sen. 3*

Poetický filmModrou stezkouna mě zapůsobil takovým dojmem, že jsem měla pocit, jako by skutečně existovaly obytné kolonie pro seniory, odkud se ještě nikdo nikdy nevrátil. I proto jsem tak moc fandila hlavní hrdince Tereze, aby na své dobrodružné cestě po magické Amazonii unikla ze spárů nelítostného systému. Chvílemi jsem jí až záviděla tu exotickou plavbu po tamních prosluněných řekách... (75%)

Taká melancholickejšia road movie naprieč brazílskym amazónskym pralesom, v ktorom je cítiť odhodlanie, nádej, ale aj túžba po slobode. Príbeh staršej ženy, ktorá sa odmieta "pokloniť" osudu a ktorá sa rozhodne pre nebezpečné kroky. Celé sa to ale vezie na takej pokojnej nôte, ktorá mi občas aj vadila a ani tie dialógy neboli nejaké premakané. Takže za mňa len priemernejší snímok, ktorý rýchlo vyšumí z hlavy. 60 %

Dystopický ID-control systém utne sedmasedmdesátileté Tereze možnost volně cestovat poté, co jí přinutí vedení skončit v práci, zároveň ji chtějí nacpat do kolonie pro důchodce, aby uvolnila místo mladším. Tereza tam samozřejmě nechce a tak se vydává na undergroundovou river-movie, kde musí používat veškeré kličky, protože systém je proti ní. Aby si užila života, jak chce ona, nasedne na loď, která převáží zboží. Během krátké zastávky si muž, který ji převáží na místo, kde by mohla najít ne-komerční letadlo, kápne sliz ze vzácného modrého hlemýždě do očí, s tím, že tak člověk může vidět budoucnost... a následně začne halucinovat. Netrvá to dlouho a vydávají se znovu na cestu, Tereza najde pilota, který ji tvrdí, že dokáže spravit motor svého malého letounu, pokud mu to zaplatí...  nicméně Tereza tím spíše jen chvíli sponzoruje gamblera, než ji jednoho dne sebere policie a převezou zpátky domů a následně pošlou opět na trip do kolonie, jenže Tereza znovu utíká, ocitá se na další lodi, cestuje amazonskými říčními systémy... a 85 min je na dnešek fajn stopáž, film kráčí kupředu a nenudí, i když nemá jasný cíl. 7/10