Miluj mě, jestli to dokážeš (2016)

Nevidím důvod, proč hodnotit níže. Téma sexuality mezi hendikepovanými bylo představeno ze všech možných úhlů, dokument nijak zbytečně ani nedojil emoce ani neodbíhal od tématu, nenimral se v životních příbězích.. dovedu pochopit, že ne všichni aktéři museli být všem po chuti anebo vkusu a že některé absurdní situace (zejména bezbariérové přístupy) byly slušně řečeno zarážející - ale to by nijak nemělo ovlivnit hodnocení celého dokumentu, který mně přišel velmi zdařilý a vlastně mimoděk upozornil kromě sexu hendikepovaných i na celou řadu dalších věcí

Dost mi vadilo, že je toto téma zpracováno jako komedie až fraška. Film jsem viděla v Jihlavě, kde se sál otřásal smíchem, i při odchodu z kina jsem slyšela, jak si diváci pochvalují, že to byla legrace. Důležité téma, poprvé nahlédnuté u nás, ale takhle vyjde do ztracena. Obzvlášť velká podpásovka byla natočit mentálně postiženého mladíka na jeho cestě ‘na rande’, sestříhat to jako grotesku a pustit k tomu hudbu ‘a la Pat a Mat.  Kdysi jsem pracovala  v nemocnici v Amsterdamu, kam docházely za lidmi upoutanými na lůžko sexuální asistentky. Věřte nebo ne, neslyšela jsem od kolegů na toto téma ani jeden košilatý vtip. To mi nasazuje brouka do hlavy a nutí mi to otázku; proč jsme si v ČR sami sebou tak nejistí, že musíme takováto témata bagatelizovat a schovávat za vtipy?

K filmu jsem se dostal díky Otázkám pana Lásky, což je opravdu dobrý dokument. mladší počin Dagmar Smržové není špatný, ale chybí mu to, co se mi na předchozím filmu líbilo - studie postav. S hendikepovanými na vozíčku soucítíte, veškerá úcta oběma pánům. Doufám, že jim zdraví ještě alespoň trochu slouží. Třetí postava mi byla protivná, Postižený, kterému se zastavil vývoj někdy v pěti letech jede za děvkama, nějak mi to nesedělo. A čtvrtá postava jako bonus - alternativní prostitutka taky nebyla úplně příjemná na sledování. Vadilo mi na ní sebestředné/alternativní chování. Jinak film neurazí, jen délka 63 minut do kina je trochu faux pas, vím, že je to skoro minimální délka, aby mohl být film promítán za plnou cenu, ale deset minut navíc by šlo alespoň trochu divákovi naproti.

Námět dobrý, výběr aktérů velmi dobrý, zpracování a vedení rozhovorů pokulhává. Nedozvěděli jsme se nic, co bychom sami nepředpokládali. Myslím, že by zúčastnění vzali zavděk nějakým návodem, aby nemuseli propříště jet kdovíkam za ženou, která "má své dny" a jen je tahá za nohu, za ženou, která je položí na zem a citlivě jim hladí uši, za ženou, která je vezme do totálně přecpaného bytu v suterénu a cpe je do sprchy v prostoru, kde se otočí maximálně myš. / Za tímto dílem, který by mohl mít pracovní název "Jak to nedělat" by měl povinně následovat díl druhý s podnázvem "Jak na to". To, že závěrečné titulky nás informují, že dva měsíce před skončením natáčení bylo vyškoleno prvních 5 sexuálních asistentek, je sice hezký počin, ale bez skutečného návodu, kde sexuální asistenci obstarat, aby člověk nemusel cestovat kdoví kam a nenechal tam polovinu měsíčního příspěvku, to není hotové.

Neobvyklý dokument, jak svým obsahem, týkající se sexuální asistence, tak některými intimními záběry, které jsou v dokumentu k vidění. Hlavními postavami, které dokument sleduje jsou 3 pánové, kteří jsou buďto duševně či fyzicky nějakým způsobem indisponováni a proto, je pro ně problém sehnat si partnerku, ale i tak se s tímto problémem rozhodli vypořádat s cílem nalézt něhu a lásku, jako každá jiná bytost na naší planetě.