Billie Eilish: The World's a Little Blurry (2021)

Místy se mi tam vkrádala nuda a musel jsem se do toho trochu nutit, ale stejně jsem to chtěl vidět, protože Billie Eilish mě zajímá už dlouho, a dozvěděl jsem se tam nové věci, které jsem o ní nevěděl, a mám ji teď ještě radši. Nejpůsobivější mi tam ale nakonec stejně přišla ta jednotlivá koncertní vystoupení, při nichž si člověk naplno uvědomí její zázračný talent, s čímž tolik kontrastuje pohled do jejího soukromí, které zde působí - možná překvapivě - fádně, až obyčejně. Jinámi slovy, jen jsem si u toho potvrdil, že mě její osobní život prakticky nezajímá, a jde mi jen o její hudbu, u které si myslím, že bude časem jen lepší - pokud se toho tedy dožije, což bych jí upřímně přál, protože to fakt nemá jednoduchý.

Nejprve jsem asi říkal, co se sakra bude 2,5 hodiny dít v dokumentu o Billie? Ale po dokoukání jsem mega rád, že to přesně takhle dlouhý je. Na každou scénu je dostatek času, na procítění, pochopení a vstřebání, prostě se nikam nerushuje. Billie je unikání a i když její songy nějak zvlášť nevyhledávám, tak ale mám zdravý uši a musím to fakt ocenit, songy jako Bad Guy, Ocean Eyes, Lovely, nebo třeba When the party's over patří mezi něco, co jsem měl v playlistu a fakt jsem to jednu dobu žral. Všechen úspěch má zaslouženej a jsem zvědavej s čím přijde dál !

když na mě na AppleTv+ vyskočila nabídka tohoto dokumentu, tak první na čem jsem se zasekla byla stopáž - ano, opravdu to má 140 min. Tenhle dokument je ale tak osobní a skvěle natočený, že jsem se od něj nemohla vlastně odlepit. Billie není moje cílovka, byť obdivuju její hlas a to kam to ve svém věku dotáhla, při troše představivosti by mohla být mou dcerou.  Díky tomuto dílu sledujeme její dospívání, skládání písniček s bratrem v pokoji v jejich malém domě do doby, kdy vydala první singl a pohltila svět. Celou desku, která získala nakonec mnoho cen složili doma, u sebe v pokojíčku, včetně poslední písničky k Bondovce. Billie ale byla a vlastně stále je náctiletá slečna, která byla hozená do vod showbusinessu po hlavě a nikdo se neptal na to, jak se cítí. A tak se stalo, že si 16 letá holka odvařila nejen psychiku a musela jezdit na turné s terapeutkou, ale i tělo - natržené vazy, výrony atd., protože na tuhle zátěž nebyla připravena. V mnoha scénách jsem měla nutkání profackovat její matku, která jí říkala "musíš!", protože jsem měla dojem, že ji sláva její dcery naplňuje víc než Billie samotnou. Ona, ale i brácha Finies, který je dnes už taky hodně známým jménem vyrostli z ošklivých káčátek v labutě. Je za tím hromada dřiny, jezera slz a traumat a já smekám. Smekám před tím, kam to tahle holka dotáhla, ale rozhodně ji nezávidím.  Čím je mi ale obrovsky sympatická je její láska k pavoukům, protože alespoň něco máme společné.  Moje hodnocení: 8/10

Čtěte, protože asi budu jeden z mála tady, co se nachomýtl náhodou k dokumentu o hudební hvězdě kterou neuctívám (jen si zajděte do recenzí jakéhokoliv hudebního filmu v této databázi...). Billie Eilish neposlouchám a její převeliký kulturní význam mi celkem dlouho unikal. Přesto tohle musím doporučit, protože tohle je prostě dokumentární slast. Tvůrci se nacházejí ve zlaté době, kdy si spoustu unikátní dobových materiálu mladá generace prostě natočí na iPhony a my se tak můžeme podívat HODNĚ blízko do kuchyně (i doslova) jak se peče superstar. Nečekejte tuctovou oslavu hudební hvězdy, ale spíše uvidíme jak se s nečekanou slávou vypořádává opravdu všední teenager, avšak netuctový hudební talent.80 %

Zajímavý pohled do zákulisí mladé zpěvácké hvězdy, která se s nelítostným showbyznysem popasovala velmi dobře, jak je vidět, zejména díky silnému rodinnému zázemí, které si na nic nehraje a podporuje ji v tvorbě. Potěšilo mě vidět spolupráci mezi sourozenci (producent - zpěvák), která je velmi autentická a upřímná a navíc alba vznikají nahráváním doslova v pokoji. Myslím, že až se za pár let spojí tento dokument s "dospělou" Billie, bude cítit krásně pozvolný přerod z depresivní puberťačky, která se však nebojí své pocity veřejně sdílet, až po ženu s nadhledem, která se nenechala industrií potopit a zachovala si svůj lidský a autentický přístup k životu.