Máte doma lva? (1963)

Je libo jízdu na kolečkových bruslích v Národním muzeu? Máte chuť potkat se o mluvícím psem nebo oživlou kostrou dinosaura? A líbilo se Vám umět kreslit obrázky, které vystupující z rámu a přináší život do jinak šedivých ulic Prahy? Pak jste na správné adrese. Tahle a mnohá další dobrodružství prožívají ve své bujné fantazii dva malí kluci za doprovodu skvělé swingové hudby.. Fantazie Pavlu Hoblovi rozhodně nechybí (i když postupem času je to už přeci jen trošku slabší.. Jako u řady jiných dětských filmů se ale žel obávám, že tohle je už jako rarita patří tak maximálně do filmového muzea..

Název je opravdu povedená finta. Spolknul jsem jim to i s navijákem!! Lev se ve filmu mihne pět vteřin na začátku a dvě vteřiny na konci. Lev Agoš je navíc napsán v titulcích jako první – hlavní postava. Tady ale už vážně přestává sranda. Pomatené pobíhání chlapců po městě a v kanalizaci jsem nepobral. Vtipný to taky neni. Pěkný je malování obrazu Pražského hradu, ale tomu zase předchází předlouhé a natahované stavění stojanu à la groteska. Prča je jen jak pes Trik (další trik) tahá kluky na špagátu po muzeu, kde jsou bingo!!! hezcí dinosauři. Jak jinak. Dobrá hudba, písně taky nejsou úplně špatné, ale celkově nudááá. Musel jsem to pustit větší rychlostí, abych vůbec dokoukal. Symbolika: 21:48 – „vánoční stromeček“; 22:00 – devilhorns; 24:07 – Rosůlková knír; 1:16:47 – devilhorns. Zasvěcení odborníci jistě viděli další znamení + strašidla – démony a tak tomu nasázeli ceny. Ale žádné dítě u tohodle nemůže vydržet.

Škoda, že to není krátký film, tak na 40 minut, ten by měl jistě jiný švih. Zde několik pěkných nápadů, zvláště těch animovaných, ale ty se utápí ve vatě, která má zaplnit zbývajících 40 minut. Moc se mi líbí výtvarná stránka zajišťovaná Janem Brychtou, jehož obrázky v dobových dětských časopisech a knihách jsem měl moc rád. Jinak, ten námět, že dva kluci předškolního věku bloudí sami Prahou až do zatmění je dnes tak námět na sci-fi či horor, nikoliv na pohodový dětský film.

Celkem trochu zmatený film, který jen zblbne děti, že můžou mimo jiné i řídit provoz na křižovatce atd...
Jednu hvězdu za pěkný provoz na ulici a Václavák a hlavně, že se mohli malí kluci beze strachu vypravit sami do ulic velkoměsta. Tak to ve skutečnosti bylo, nic jim nehrozilo, což v dnešním demokratickém svrabu je absolutně nemyslitelné.

Velmi příjemná dětská groteska plná fantazie a kouzel. Dva malý bráškové Pepík a Honzík spěchají s taťkou do školky. Mají jet na výlet. Nestíhají a tak je taťka ještě venku opustí před onou školkou, vběhne na poslední chvíli do autobusu a odjede. Kluci však zjistí, že je školka zavřená z důvodu nemoci. Začnou se tedy toulat velkoměstem a všímat si běžných věcí doplněné svou fantazií. Byť je film převážně černobílý, některé důležité věci ve středu zájmu jsou barevné (namalovaná červená helikoptéra na plátně, žlutý deštník nesoucí přísný pán v klobouku...) a některé pasáže jsou celé přes barevný filtr, jaké známe třeba s filmu 'Limonádový Joe'. Ony barvy jsou však tak pobledlé, že si toho snad málokdo všimne. Dojde i na animaci soch a pohádková strašidla. Zkrátka, dětská fantazie nemá mezí. Nevím jak v 60. letech, ale dnešního dětského diváka tento snímek těžko zaujme. Natočeno je to báječně, ale spíše si z nostalgie zavzpomíná dospělý divák. Opomíjený dětský film, což považuji za velikou škodu.