Masakr na střední škole (2003)

Strašná blbost, ale hrozně zábavná. Hrozně mne bavily hlášky, které jak od záporáka, tak od Lundgrena či dětí byly fakt vtipný a dobrý. Celkově se film odehrává jen na škole, takže jde vidět low budget, ale prostě je tu typický hero, který se snaží ochránit děcka za každou cenu a i ony dokážou vymyslet, jak se záporákama zatočit. Je to přehnaný, ale fakt zábavný. Tohle můžu.

DIE HARD meets THE BREAKFAST CLUB meets Dolph Lundgren. Je to presne taká čertovina, akú by ste podľa tých vyššie zmienených smerníc očakávali. Proti námetu nemám nič, mohla to byť malá pecka, akési guilty pleasure akčného žánru, ak by to malo rejžu, ktorý nezabudol na to že bol v iných dekádach schopným remeselným pracantom. Sidney zabudol, Dolph tiež a tak tu máme vylúhovaný Direct-to-DVD spektákel, kde sa síce strieľa ostošesť, ale ďaleko od čierneho.

Sydney J. Furie je dle mého jedním z nejhorších režisérů vůbec. Sice netočí filmy co jsou špatné po stránce návaznosti děje či technické stránce. Ale natáčí nudně, zdlouhavě a bez špetky snahy. Divák si tak nedokáže k postavám vytvořit jakýkoliv vztah, což krásně ukazuje tento film, kdy mě osud hlavních postav opravdu nezajímál. Ve zkratce, Lundgren tu má samopal, trochu z něj střílí a záporáci by v jakémkoliv jiném filmu dostali roli maximálně komparzu. Nebýt jejich neschopnosti, dost možná bych jim v souboji s naprosto otravnýma studentama snad i fandil.

Jedna z nejvydařenějších komedií, které jsem kdy viděla. Učitel dějepisu, který je náhodou bývalý člen speciální jednotky, bojuje holýma rukama a plastovým štítem proti automatickým zbraním v rukou čtyř zloduchů, kteří přepadnou střední školu. Učitel však také není sám, má k ruce jednu těhotnou dívku, jednoho vozíčkáře, jednu dívku pod vlivem drog a tři poškoláky. Zloduchové jsou z poloviny Maďaři, kteří s perfektním ruským přízvukem hážou jednou hlášku za druhou. Pan učitel má drobnou slabinu, sice se umí sám opravit, když se náhodnou jedné kulce z tisíce podaří jej zasáhnout, ale s mozkem a jeho funkcemi na tom není nejlépe. A tak připoutá zrádného policistu jeho vlastními pouty. No koho by napadlo, že by policista mohl mít od pout klíče? Bojovně naladěného učitele dějepisu tedy rozhodně nikoliv. Lumpové jsou na vše připraveni, takže krom zbraní jsou schopni tasit i dopravní prostředky. Jeden z Maďarů s ruským přízvukem ve vypjaté chvíli vyjme zřejmě z náprsní kapsy trička motocykl a začne na něm pronásledovat vozíčkáře po školních chodbách. Ten však nelení a přeřadí na svém vozíku značky Ferrari na vyšší rychlostní stupeň a darebovi unikne. Nu a pak začne odpočet bomby, což je naprosto nejvymazlenější scéna z celého snímku. Člověk se jen zaposlouchá do skvostně vybalancovaných dialogů a může se umlátit smíchy. Jenže pak dojde k nadstandardně vybroušené scéně s deaktivací bomby, která je předurčena k promítání na Festivalu blbého filmu. Pochopila jsem strategii učitele, začal cenit zuby, ovšem jaké to byly zuby! Tak velké zuby a v takovém množství by vystačily pro standardní výbavu tak desíti úst. No bodejť by se lump nezaleknul, něco takového musí vyděsit i nejodvážnějšího chlapa, který kvůli takovému hrůznému zážitku zajisté začne trpět nočním pomočováním. Film má jedinou chybu, že evidentně nebyl míněn jako parodie. Ale vzhledem k počtu logických lapsů se z něj nakonec výtečná parodie stala.

Když to vezmeme kolem a kolem, tak tento snímek je na způsob typické 'seagalovky' , jen s tím rozdílem, že tady nikdo nikoho neunesl. Dolph Lundgren tu hraje nějakého Sama Deckera, který patřil mezi nejlepší vojáky v konfliktu v Bosně. A světe div se, po návratu z války se stal učitelem tělocviku na Lincoln High School. No tak dobrá, dejme tomu, i bývalý voják se musí nějak živit, ale to by se nesměla stát taková podivnost, že onu školu přepadnou teroristé. A vlivem toho se začnou dít věci. Takovýto námět nám připomíná také jinou hvězdu akčních videofilmů, tentokrát z řad režisérů. Na počátku 90. let takové náměty natáčel například Jim Wynorski. V podstatě je to celé jeho styl. Tento rádoby filmový počin se tak zařazuje mezi snímky o smrtonosné pasti, tentokrát ve škole. Absurdnost nezná slitování a tak tu máme akční podivnost, která předčí očekávání v tom nejhorším slova smyslu. Dolph je Dolph, od něj se dá čekat ledasco, ale když se zaměříme na samotné žáky, kteří se do toho dostali jenom proto, že museli být za trest po škole, svou bojovou zdatností snad předčí i samotného Dolpha. Podivný děj, podivné dialogy, podivné situace a jejich řešení, podivný zkrátka celý film. A protože těch podivností je více než dost, něco takového skutečně zhlédnout jen na vlastní nebezpečí. Tímto jakoby jsme se skutečně vrátili zpět na přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy takových podobných snímků vznikalo přehršel.